Do neděle evidovali čínští lékaři celkem dvacet prokazatelných úmrtí po nákaze virem H7N9, dalších více než sto lidí bylo údajně nakaženo. Na první pohled nepříliš vysoká čísla však dokázala udělat s psychikou mnoha Číňanů divy. Kusé informace a strach z možné rozšíření nákazy ovlivňuje jejich každodenní život i obchod v čínské metropoli Šanghaj.
Není proto výjimkou, když i nepatrný náznak možného nebezpečí vyvolá hysterickou reakci. Panika v očích mnoha místních je tak patrná už při průjezdu automobilu, který na své korbě veze živá kuřata. Jiní pak ve strachu přivolávají pomoc policistů i tehdy, když jim na přední sklo jejich auta dopadne ptačí výkal.
Bylinky a H7N9Čínské úřady přišly před pár dny se sérií rad, jak s nákazou ptačí chřipky bojovat. Místo moderních prostředků doporučily lidem tradiční čínskou medicínu. Na webových stránkách úřadů provincie Ťiang-su se objevila výzva, aby obyvatelé spoléhali na sílu odvarů z bambusových listů, lékořice a dalších bylinek. Nejvíce však lidé slyší na léčivé účinky borytu barvířského, který má údajně zabránit možné nákaze chřipkou a jenž se v minulosti používal mimo jiné jako textilní barvivo. Jen několik dní po zveřejnění těchto rad zažívali prodejci tradičních bylinek nával zákazníků. V současné době je boryt zcela nedostupný. Provincie Kan-su pak reagovala na sérii úmrtí spojených s virem H7N9 po svém. Lidem z regionu radí, že na chřipku nejlépe platí intenzivní masáže obličejových akupunkturních bodů (více o netradičních léčebných postupech Číňanů čtěte zde). |
Strach z nákazy se pomalu ale jistě přenáší i na čínské úřady. Policie například nařídila stáhnout z internetových diskuzních fór fotografie mrtvých holubů. Odůvodnění bylo prosté - policie se obávala, že by se fotografie mohly rychle rozšířit mezi lidmi a vzbudit další vlnu paniky. Deset lidí už pak bylo kvůli šíření nepravdivých informací o ptačí chřipce zatčeno.
Obavám veřejnosti nepomáhají ani chabé informace ze strany zdravotnických organizací. Ty jsou znepokojeny zejména nepředvídatelným chováním viru H7N9. Infikovaná zvířata totiž, na rozdíl od původního typu ptačí chřipky, nejeví žádné příznaky nákazy. Kvůli tomu je mnohdy téměř nemožné určit, zda je konkrétní chov nebezpečný.
Zájem o drůbež je minimální
Obavy panují také ohledně možného přenosu chřipky z člověka na člověka. To se dosud neprokázalo, případy z poslední doby však nad sebou mají mnoho otazníků. Mnoho nových pacientů se totiž nedostalo do přímého kontaktu s infikovanými zvířaty a není tudíž jasné, jak se virem nakazili.
Nepolevující strach lidí si začíná vybírat svou daň. Okolo rezidencí diplomatů na okraji Pekingu jsou například vyvěšena varování, která nabádají rodiče, aby své děti nebrali do místní zoo. Ještě před několika měsíci přeplněné restaurace podávající kachní speciality nyní zejí prázdnotou a namísto dlouhého čekání na rezervaci si do nich mohou lidé zajít kdykoli.
Pád zájmu o drůbeží maso je nejvíce patrný na trzích. "Lidé se bojí, skoro nikdo už nekupuje kuřata nebo kachny," cituje Li Kuo-liho, jednoho z trhovců, server latimes.com.
Obavy Číňanů živí kusé informace vlády
Číňané však mají pro mnohé neopodstatněné obavy svůj důvod. Opatrnosti je naučilo mnoho případů z minulosti, kdy se úřady snažily zcela zamaskovat, nebo alespoň zmírnit skutečný rozsah nákaz. Lidé své vládě jednoduše nevěří a odvolávají se na epidemii nákazy SARS z roku 2003 nebo na rozšíření původního typu ptačí chřipky H5N1, která si zde podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádala na 30 mrtvých.
Mnozí pak nejdou při hledání důvodů k nedůvěře daleko do minulosti a připomínají nedávný případ tisíců uhynulých prasat, které vyplavila řeka v Šanghaji (více o případu čtěte zde). Nejasnosti dosud panují i v případu hromadných úmrtí kachen v provincii S'-čchuan. Úřady sice v obou případech uvedly, že zvířata neuhynula kvůli ptačí chřipce, další vysvětlení však dosud nepřinesly.
"Současná panika je spojená se zmatky, lidé neví, co se děje, " vysvětluje Jean-Yves Chow, analytik potravinářského průmyslu z Hong Kongu.
Následky společenské paniky už se začínají projevovat i v čínské ekonomice. Příliv zahraničních turistů se za uplynulé měsíce propadl o mnoho procent, stejně je na tom i většina restaurací. Důkazem budiž 16% propad v prodejích řetězce rychlého občerstvení KFC, který v Číně provozuje téměř pět tisíc poboček.
Michael O'Leary z čínského sídla WHO se v posledních dnech snaží zmírnit podle jeho slov přehnanou hysterii spojenou s drůbežím masem. Podle O'Learyho při konzumaci drůbežího masa nehrozí při dostatečné tepelné úpravě žádné nebezpečí nákazy. "Sám jím kuřata každý den," popisuje O'Leary. WHO se snaží důvěru v drůbeží maso obnovit i pořádáním veřejných akcí. V provincii Chu-nan například před pár dny uspořádala hostinu pro 150 tamních pracovníků, na které se podávala výhradně kuřata a kachní vejce.
I jedno nakažené zvíře znamená vybití celého chovu
Poprvé se virus H7N9 objevil na konci února poblíž Šanghaje, prvního diagnostikovaného pacienta s novým typem ptačím chřipky pak lékaři oznámili až o měsíc později. Nákaza se následně začala šířit na sever směrem k Pekingu. Tam už úřady zakázaly i prodej živého drůbežího (více čtěte zde).
V Šanghaji a přilehlém okolí se již před několika týdny přistoupilo k vybíjení tisícovek kuřat v rámci preventivních opatření, která mají zabránit dalšímu šíření nákazy.
"Pokud máte v chovu jen jedno nakažené zvíře, musíte vybít úplně všechny," uvedl Čao Kchaj, prodejce speciální techniky, která dokáže za jeden den spálit až 30 tisíc mrtvých kuřat. Jeho firma je tak jedna z mála, která v současné situaci prosperuje. Kremace mrtvých zvířat je totiž nejpreferovanější metodou, kterou úřady v boji s H7N9 doporučují.
