Hlavním sdělením práce je dramatické zpomalení ekonomického růstu země, pokud podíl jejího dluhu na hrubém domácím produktu vzroste nad 90 procent. Autoři studie, již na podporu úsporných opatření citoval třeba eurokomisař Olie Rehn či republikánští politici v USA, ale prý při svých výpočtech učinili zásadní chybu. Informovala o tom stanice BBC.
Osmadvacetiletý student Massachusettské univerzity to zjistil, když pracoval na školním zadání, kterým bylo zopakovat výsledky nějaké ekonomické studie. Vybral si právě práci Růst v éře dluhu od Reinhartové a Rogoffa z roku 2010, která vzbudila velkou pozornost. Studie pro některé politiky představovala vítaný příspěvek do debaty, zda v čase krize zvyšovat veřejný dluh v naději, že to povzbudí ekonomiku, anebo omezit rozpočtové výdaje a zvýšit daně, aby se dluh dostal pod kontrolu.
Herndonovi se však její závěry přes veškerou snahu nedařilo zopakovat. "Roztřásla se mi z toho kolena," řekl. "Myslel jsem si, že jsem udělal nějakou vážnou chybu. Jsem student, a tak byla větší pravděpodobnost, že jsem se zmýlil já, a ne známí profesoři z Harvardu," dodal. Podobně se na výsledky díval i jeho profesor Michael Ash, který studenta vyzval, aby své výpočty dobře zkontroloval.
Herndon proto prováděl nové a nové kontrolní výpočty. Na konci semestru ale už bylo i jeho profesorům jasné, že ve studii něco nehraje. "Byla to pro nás záhada," uvedl Ash. Studenta nakonec spolu se svým kolegou přiměl, aby se obrátil přímo na autory studie. Rogoff s Reinhartovou, kteří oba v minulosti působili v Mezinárodním měnovém fondu, pak Herndonovi poskytli původní excelovou tabulku, ve které prováděli výpočty.
Vynechali řádky, u některých zemí chyběla data
Student nato zjistil, že harvardští profesoři do klíčového výpočtu průměrného růstu v zemích s vysokým zadlužením v tabulce nezahrnuli některé řádky, a počítali tak jenom s 15 místo 20 zeměmi. A spolu se svými profesory našel i další chyby, které měly závažné dopady na závěry slavné studie. U některých zkoumaných zemí některá data zcela chyběla.
Zvláštní byl prý i způsob, jak Rogoff s Reinhartovou počítali průměry. "V případě Nového Zélandu je roku 1951, kdy tamní ekonomika klesla o osm procent, přikládána stejná váha jako téměř dvaceti letům s vysokým veřejným dluhem u Británie, kdy tamní ekonomika v průměru rostla o 2,5 procenta," uvedl Ash.
Herndon tyto poznatky spolu se svými vyučujícími zveřejnil tento týden. I oni dospěli k názoru, že vysoké zadlužení souvisí s nižším růstem.
Nejpůsobivější závěry z harvardské studie ale nepotvrdili. Vysoký dluh sice zpomaluje hospodářský růst, ale mnohem mírněji, než tvrdila původní studie. Pravidlo má navíc mnoho výjimek.
Reinhartová a Rogoff na případ reagovali společným prohlášením, ve kterém Herndonovi a jeho kolegům poděkovali za odhalení chyb. "Je alarmující, že se taková chyba přes veškerou snahu o pečlivost dostala do naší studie. Budeme nyní výrazně ostražitější, abychom takovým chybám předešli. Máme nicméně za to, že tato politováníhodná chyba nijak významně nemění hlavní sdělení studie," uvedli.
Přispěvatelka amerických internetových periodik Newsweek a The Daily Beast Megan McArdlová k tomu podotkla, že vztah mezi zpomalením ekonomiky a vysokými úrovněmi zadlužení potvrzují i další studie. "A máme také velmi názorný příklad v Řecku," uvedla.
Herndon si naopak myslí, že úsporná politika je kontraproduktivní. Nyní ho ale nejvíce těší, že svým výzkumem vzbudil takový ohlas. "Pokládám za velkou čest, že jsem takto přispěl do diskuse o hospodářské politice," uvedl.
