Na Žofínském fóru s tématem "Církevní narovnání v praxi" Šťovíček řekl, že počet žádostí začal akcelerovat v březnu. "Můžeme se dostat do řádu tisíců žádostí," odhadl.
Ústavní soud přitom stále ještě nerozhodl o ústavní stížnosti od opozičních Věcí veřejných, později se k soudu obrátili i komunisté a sociální demokraté. Soud však nevyhověl žádosti ČSSD o předběžné opatření proti tomu, aby premiér Petr Nečas smlouvy se zástupci 16 církví nepodepisoval. Soud o tom rozhodoval až poté, co Nečas s církemi smlouvy podepsal (více o tom najdete zde).
Jakub Kříž, ředitel centra konfesního práva vysoké školy CEVRO Institut, který se podílel na přípravě zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi, ale v pondělí na Žofínském fóru zdůraznil, že o vydání majetku musí oprávněné církevní osoby požádat do 2. ledna 2014. Pokud to neudělají, zůstane podle něj majetek státu.
Šťovíček řekl, že už nyní se ukázalo se při řešení žádostí církví ukázalo několik problematických bodů. "Například existuje případ, kdy soud dříve rozhodl o vlastnictví původně církevního majetku ve prospěch třetí osoby, zatímco pozemek pod ním zůstal ve vlastnictví státu," řekl šéf Státního pozemkového úřadu, do kterého se od letošního roku transformoval Pozemkový fond.
"Existují také duplicitní zápisy o vlastnictví a pozemky, o které usiluje církev, jsou zároveň dotčeny žalobami podle zákona o půdě. Máme tady stále padesát tisíc restituentů podle zákona o půdě, jejichž požadavky nebyly uspokojeny," upozornil Šťovíček.
Část finanční náhrady by mohly církve dostat v dluhopisech
Předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml řekl, že aby církve mohly poskytovat duchovní oporu, jak si to přejí občané, musí "obnovit strukturu udržitelnosti".
"Když dostávám otázku, co s tím církve budou dělat, říkám, že si vytvoří strukturu pro samofinancování. Patří do toho účast na různých projektech," řekl Ruml. Do konkrétních podrobností však nešel. Za Českobratrskou církev evangelickou připustil, že menší část finanční náhrady, na niž má církev podle schváleného zákona nárok, by mohl čerpat i ve speciálních dluhopisech, s jejichž vydáním počítá kvůli odškodnění církví ministerstvo financí.
"Dluhopisy nebudou obchodovatelné a budou mít vyloučenou převoditelnost," řekla na Žofínském fóru Marie Bílková z ministerstva financí.
Církvím chce stát vydat pozemky v hodnotě 75 miliard korun a v průběhu třiceti let finanční kompenzaci 59 miliard korun. Tato částka bude navýšena o inflaci. Zcela "čistý stůl" mezi státem a církvemi by tak měl být až v roce 2042. V příštích letech se také bude postupně snižovat částka, kterou stát dává na platy duchovních. V prvních třech letech to ještě bude 1,445 miliardy korun, pak se má tato částka snižovat o pět procent ročně.
"Nepočítáme s prodejem vydaného majetku. Půjdeme cestou vlastní správy nebo dlouhodobého pronájmu," řekl Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference. Za jednotlivé farnosti, které připravují podklady pro výzvy o vydání majetku, podají žádosti dieceze, které mají samostatnou právní subjektivitu v biskupské konferenci.
