Nečasův podpis za vládu znamená, že by stát měl v příštích 30 letech církvím vyplatit desítky miliard korun, ale zároveň jim bude v příštích letech vyplácet nižší příspěvky na činnost a na platy duchovních.
"Jedná se především o akt spravedlnosti. Jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu," řekl po podpisu smluv Nečas. "Současně tím byly nastoleny základy pro nové, moderní vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi," zdůraznil předseda vlády.
Kolik dostanou církve (v Kč)Apoštolská církev K podpisu se nepřipojila Bratrská jednota baptistů, která měla podle návrhu smlouvy dostat 227 862 069 korun. |
Postupně, během sedmnácti let, má dojít k úplné odluce církví od státu, protože stát přestane jejich činnost financovat, i když ještě dalších 13 let bude splácet závazek ze smluv s církvemi.
Proč vláda tak spěchá? diví se Sobotka
Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka se podivil spěchu Nečasovy vlády. "Do 1. října má vláda podle schváleného zákona dostatečný čas na to, aby podepsala smlouvy s církvemi, takže ji nic netlačí k tomu, aby nepočkala na rozhodnutí soudu o ústavních stížnostech," uvedl Sobotka.
Sociální demokraté mají podezření, zda vláda nepospíchá právě proto, aby předběhla verdikt soudu (více zde). Složení Ústavního soudu se totiž v tomto roce významně změní. A nové soudce navrhne už nový prezident Miloš Zeman.
O jeho návrzích bude rozhodovat Senát, kde má převahu sociální demokracie, která si tak může "pohlídat", aby se do Ústavního soudu nedostal nikdo, kdo je současné podobě církevních restitucí příliš nakloněn.
"Vůbec to není narychlo, termín byl dlouhodobě plánován," řekl Nečas k tomu, proč byly smlouvy podepsány právě teď. "Mimochodem neuvěřitelné prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana Tejce, že věří, že noví ústavní soudci budou více nakloněni názoru sociální demokracie, to je takový útok na nezávislost Ústavního soudu, jaký jsme tu snad za dvacet let neměli," uvedl premiér.
Zeman: Na místě premiéra bych s podpisem smluv počkal
ČSSD od Ústavního soudu chtěla, aby předběžným opatřením zamezil už podpisu smluv, ale to se nestalo.
Zeman v pátek řekl, že být premiérem Nečasem, s podpisem by také počkal na verdikt Ústavního soudu. "Já nejsem premiér, ale na místě pana premiéra bych vyčkal, pokud ten termín byl do září, na rozhodnutí Ústavního soudu," řekl Zeman.
Generální sekretář soudu Tomáš Langášek v pátek dopoledne také uvedl, že by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala na rozhodnutí Ústavního soudu. Po právní stránce však podpisu smluv nic nebrání, uvedl ještě před tím, než Nečas smlouvy podepsal.
"Bude-li Ústavní soud rozhodovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, žádné ustanovení zákona nezruší," je přesvědčen Nečas.
Nejvíce peněz získá Římskokatolická církev
Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části církevních restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat náhradu 59 miliard korun, částka bude ovšem větší kvůli inflaci.
Část mohou dostat církve formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na Římskokatolickou církev.
K podpisu se jako jediná ze sedmnácti církví, jichž se vypořádání týká, nepřipojila Bratrská jednota baptistů. Necelých 228 milionů korun, na které má podle zákona nárok, tak zůstane státu. "Nám je blízká myšlenka samofinancování," vysvětlil iDNES.cz předseda výkonného výboru baptistů Milan Kern (více o postoji baptistů najdete zde).
