O BOPO se vedla emotivní diskuse, do které se zapojili i zastupitelé, kteří většinou mlčí.
Radnice totiž připravila projekt, který má stát přes 35 milionů korun. Město na něj může získat dotaci až 70 procent, peníze padnou na opravy chodníků, veřejných ploch i osvětlení části areálu.
Kdysi fabrika, dnes nová čtvrťObuvnická firma BOPO navázala na tradice založené už roku 1842 Karlem a Františkem Budischowskými, kteří koupili původní Padrtův mlýn a vybudovali továrnu na zpracování kůží. Celý areál v roce 1931 získal Tomáš Baťa a začal ho přestavovat do současné podoby. Pozdější socialistický nástupce BOPO zaměstnával v Třebíči a dalších pobočkách na deset tisíc lidí. Jenže roku 2000 skončil podnik v likvidaci. |
Ve velmi krátkém čase dvou měsíců připravili úředníci vše potřebné, aby bylo na konci února možné žádat o dotace z Regionálního operačního programu. Potřebovali k tomu ovšem souhlas zastupitelů. A přestože padlo mnoho argumentů proti, nakonec záměr hladce prošel.
Ruku pro něj nezvedli pouze Jaromír Barák (hnutí Heřman zpátky na radnici - HZNR!) a Petr Vašíček (ČSSD).
Ze šestadvaceti přítomných zastupitelů bylo dvacet pro. Zdrželi se dva sociální demokraté, komunistka Danuše Milotová a Karel Janíček (KDU-ČSL). Jeho spolustraník Bohumil Bobek chyběl.
Město investuje do soukromého, tvrdí odpůrce
Jaromíru Barákovi (HZNR!) dlouhodobě vadí, že se - podle něho - v neúnosné míře investují městské peníze do soukromého záměru. Domnívá se, že i jiné části města stojí za takto "zvýšenou pozornost". Vašíček argumentoval podobně.
Už deset let se v areálu kdysi slavné továrny totiž pokouší několik podnikatelů probudit život.
Chátrající objekty přestavují na kanceláře, firmy a byty. Postupnými směnami pozemků se jim za několik let podařilo do projektu "zaháčkovat" taky město, z takzvaného brownfieldu vzniká plnohodnotná městská čtvrť.
Současný projekt revitalizace veřejných prostranství v areálu, je podle starosty Pavla Heřmana (HZNR!) připravený natolik precizně, že je velká šance uspět s žádostí o dotaci.
Víc příležitostí získat peníze na takovou věc už podle vedení radnice později nebude.
"Je to jen další projekt pro projekt. Aby se natáhli lidi z města do borovinské fabriky, protože teď tam nikdo moc nechodí. A tak už se tam vybudoval kruhák za 20 milionů, chystá se nelogická přestavba kotelny na dům dětí a mládeže za částku přesahující 20 milionů korun, teď tam nalijeme dalších 35 milionů, aby byl pěkný přístup podnikatelů k jejich nemovitostem," vypočítal Barák (HZNR!).
V podobném duchu hovořil i Petr Vašíček (ČSSD). Ten si částku, která postupně přiteče na různé projekty ze strany města a částečně i Evropské unie do bývalého Bopa, nasčítal na sumu překračující sto milionů korun.
Starosta Pavel Heřman zdůraznil, že jeho sdružení šlo do voleb s tím, že tovární areál v Borovině podpoří. Nechápe tedy Barákovy argumenty.
V novém areálu vznikají stovky pracovních míst
Nad záměrem se pozastavovali i ostatní sociální demokraté. Komunistům zase vadilo, že se o tomto projektu dozvěděli na poslední chvíli. Pochybovačný k záměru byl i bývalý starosta Ivo Uher (ODS).
Do diskuse se přihlásil jinak většinou mlčící Milan Šťastný (Břehy). "Pamatuji si, když jsem před víc než deseti lety procházel zchátralou fabrikou a potkával jsem tam jen srnky s koloušky. Jsem vděčen všem, co se z toho snaží udělat něco, co má smysl," řekl.
Místostarosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) vytáhl staré výsledky hlasování zastupitelů, když se v minulosti projednávala podpora záměru, aby se BOPO stalo plnohodnotnou městskou čtvrtí, o kterou se radnice adekvátně postará.
Měl po ruce také výsledky hlasování o výstavbě dnes hojně kritizovaného kruhového objezdu v areálu bývalé továrny. V obou věcech se zastupitelé napříč politickým spektrem vzácně shodli.
"V nových firmách uvnitř areálu bývalé fabriky vznikají stovky pracovních míst," upozornil Pacal.
