Odpůrcům elektráren vadí, že obří vrtule zasáhnou do vzhledu krajiny, životního prostředí několika chráněných živočichů a klidnou oblast Krušných hor zatíží hlukem.
Vrtule na MoldavěFirma EP Renewables chce na Moldavě postavit osmnáct větrných elektráren. Větrníky mají být vysoké zhruba 170 metrů, elektrárny mají za rok vyrobit 156 tisíc megawatthodin elektrické energie. Firma, které šéfuje výrazná postava českého byznysu Daniel Křetínský, patří do skupiny EPH. Ta se stává na trhu s energiemi jedním z nejvlivnějších hráčů v Česku. |
"Bude to mít velký dopad na lidi na Moldavě i na Němce. Nikdo nechce mít větrák šest set metrů od obytného domu," uvedla Ivana Ježková ze sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy.
Elektrárny mají vyrůst v chráněných lokalitách Natura 2000 a Ptačí oblast Východní Krušné hory. "Elektrárny zásadně naruší celistvost celé oblasti," říká profesor Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity, který se na stanovení ochranných norem v ptačí oblasti podílel.
Spolu s nimi využilo poslední možnost vyjádřit se k plánované stavbě na padesát lidí. Šéf firmy Daniel Křetínský, který patří mezi nejvýraznější postavy českého byznysu, na veřejné jednání nepřišel. Přítomní zástupci firmy se místní snažili uklidnit.
"Jsou tam chráněné živočišné druhy, u kterých budeme muset požádat o výjimky z jejich ochrany, abychom mohli stavět. A v rámci vypořádání výjimek se budeme muset některých kroků vyvarovat. Budeme velice šetrní k přírodě. Hlavně chci zdůraznit, že ty elektrárny jsou dočasnou stavbou, jejich životnost je 25 let. A splníme náš závazek, že ty stavby budou po jejich životnosti odstraněny," řekl František Čupr z vedení firmy EP Renewables.
Firma tvrdí, že dopad na ráz krajiny nebude zásadní
Čupr tvrdí, že dopad vrtulí na krajinný ráz nebude zásadní, protože vybrané místo se nachází v dolíku pod horizontem. Po postavení elektráren chce firma změřit jejich hlučnost a v případě, že hlukové emise budou nadlimitní, omezí v noci jejich výkon.
"Z hlediska krajinného rázu je vliv elektráren určující, ale z hlediska negativity jen mírně až středně negativní," prohlásila Pavla Žídková, která pro EP Renewables zpracovala k projektu dokumentaci.
Podle odpůrců staveb dokumenty k projektu dostatečně nezvážily všechna rizika elektráren a možnosti, jak jim předejít.
"Snažili jsme se postupovat naprosto férově," odrážel výtky Josef Tomášek, který z pověření ministerstva životního prostředí psal k projektu posudek.
Na veřejné projednávání přišly i zhruba dvě desítky Němců z příhraničních obcí, kteří větrné giganty u hranic nechtějí. "Myslíme si, že to je brutální zásah do krajiny Krušných hor," prohlásil předseda sdružení Gegenwind Michael Eilenberger z příhraniční obce Holzhau.
Moldava od firmy dostala přes čtyři miliony korun
Na jednání ale od místních zazněly i hlasy na podporu výstavby elektráren. "EP Renewables za stavbu nabídla poměrně velké peníze do rozpočtu obce, proto bych chtěl požádat ministerstvo, aby nečinilo překážky tomuto záměru," řekl v rozporu s názorem části obyvatel místostarosta Moldavy Tomáš Tvrdík.
Firma totiž s obcí uzavřela smlouvu, díky níž dostala Moldava 4,225 milionu korun. Z toho 225 tisíc využila na tvorbu územního plánu.
"Považuju to za naprosto etickou záležitost, která je ve světě běžná. Obec čeká, že z toho bude mít určitý příjem, protože to je součást jejího katastrálního území. A jedná se o nevratnou zálohu," poznamenal k tomu Čupr.
Odpůrci stavby ale finanční argument neberou. "Peníze jsou asi důležité, ale není to jediná věc na světě. Potřebujeme také mít zdravé děti, potřebujeme se dobře vyspat a potřebujeme se také mít kam projít. Navíc si myslím, že obec si může sehnat peníze i jinak a že nepotřebujeme peníze pana Čupra," říká Ivana Ježková, která by měla elektrárny nedaleko od domu.
Projektu se naopak zastal Karel Hlaváček z Mostu. "Elektrárny přitáhnou turisty, kteří se na ně budou chtít podívat," prohlásil Hlaváček s tím, že po výstavbě podobných elektráren nedaleko nádrže Lipna turistický ruch v oblasti vzrostl.
Ministerstvo rozhodne do 6. března
Ministerstvo životního prostředí nyní bude rozhodovat, zda projekt v rámci procesu EIA schválí, jak doporučil autor posudku. Pokud ministerstvo vydá kladné stanovisko, EP Renewables může zažádat o stavební povolení. "Ministerstvo vydá stanovisko do 6. března," zmínila Jana Piekníková, která projednávání moderovala.
Podivila se však nad tím, že navzdory silné účasti odpůrců projektu z Německa ministerstvo dosud neobdrželo oficiální námitky od německých úřadů, přestože už proti větrníkům neformálně protestovala města Freiberg a Pirna. Piekníková ale podotkla, že přestože lhůta pro podání oficiálních námitek uplynula ve středu, resort na oficiální vyjádření Němců ještě počká.
"Nezazněla tu žádná námitka, která by mě překvapila," poznamenal po jednání František Čupr z EP Renewables.
Odpůrce elektráren naopak argumenty investora a autorů dokumentace a posudku rozladily. "Ta argumentace je poplatná celému záměru," uvedl Michael Eilenberger. Profesor Bejček dokonce podotkl, že dá podnět, aby autoři dokumentace a posudku přišli o licenci.
