Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Země opět terčem. Těsně nás mine obří kámen a za sto let to bude horší

V pátek 15. února nás ve vzdálenosti 28 tisíc kilometrů mine obří kámen o průměru přibližně 45 metrů. A míří k nám dalších nejméně 1 374 těles. Jednou nás podobný kámen nebo větší planetka či asteroid opět trefí. Stejně jako už mnohokrát v minulosti.

Takzvaná blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko kolem Země 15. února 2013. Podrobnosti zveřejnila Česká astronomická společnost. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 tisíc kilometrů), ale i blíže, než létají nad zemským rovníkem geostacionární satelity (necelých 36 tisíc kilometrů). Planetka 2012 DA14 se totiž může přiblížit až na vzdálenost 27 100 kilometrů od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné.

Jak pozorovat průlet na vlastní oči

Návod přineseme ve čtvrtek 14. 2.

Planetka 2012 DA14 je v porovnání s řadou jiných asteroidů skutečně jen malým objektem. Její průměr zatím pouze odhadujeme a činí něco kolem 45 metrů. Její hmotnost je přesto docela úctyhodná, přibližně 130 tisíc tun. Pokud by nás pouze nemíjela, ale přímo se trefila do Země, naší planetu by jistě nezničila. Následky srážky by přesto byly nezanedbatelné. Došlo by totiž k  výbuchu o síle odpovídající explozi 2,4 megatuny TNT a ten by byl schopen snadno zničit celé velkoměsto i s jeho širokým okolím.

Dříve nebo později

Naše planeta Země byla, je a jistě i bude kosmickým terčem, ať je na ní lidstvo, nebo není. O stovkách případů v historii víme. Tělesa různé velikosti nás trefila a srážky zanechaly na tváři krásné Země po stamiliony let stopy jako špatně vyléčené neštovice.

Blízkozemní planetka

je těleso, které se na své dráze významně přibližuje k Zemi.

Tělesa o průměru kolem 30 metrů shoří v zemské atmosféře, větší dopadnou až na povrch (páteční kámen má průměr 45 metrů). Naštěstí dvě třetiny povrchu tvoří oceány. Ale nejméně padesát impaktních (tj. vzniklým dopadem z vesmíru) kráterů o průměru větším než 20 km můžeme na naší planetě navštívit.

Teprve v posledních dvaceti letech máme o kosmické artilerii systematičtější přehled a víme, že řada těles nás míjí dokonce blíže, než je vzdálenost Měsíce od Země. V této chvíli víme o 1 374 tělesech různých velikostí, která se k dráze Země více či méně přibližují. Počet těch, o nichž to víme, každý týden roste.

Systematicky máme možnost studovat blížící se nebezpečí od roku 1991 a víme o mnoha tělesech, která nás za tu dobu minula v "sublunární" vzdálenosti. Rekordmankou v přiblížení je blízkozemní planetka 2011 CQ1, která byla objevena 4. února 2011 pouhých 14 hodin před průletem jen 5 480 kilometrů nad povrchem Země. Naštěstí její průměr je kolem jednoho metru, a tak by ani při "zásahu" nehrozilo žádné nebezpečí. Těleso by v atmosféře shořelo. Nejbližší průlet znamenal také nejvýraznější změnu dráhy, jaká byla pozorována: planetka 2011 CQ1 změnila dráhu o celých 60° a ustálila se na úplně nové oběžné dráze kolem Slunce.

Za sto let nás možná trefí opravdu

V pátek 15. února, tedy v den, kdy slavil narozeniny Galileo Galilei, nás čeká další průlet. Mine nás 2012 DA14, která byla objevena 23. února 2012. Tehdy to bylo týden po průletu kolem Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Letos už byla znovu pozorována od 9. ledna, a tak se podařilo dráhu pátečního průletu včas zpřesnit.

Nyní víme s jistotou, že proletí 15. února 2013 v 19:25 UT (čas používaný astronomy, u nás bude viditelná od cca 20:45) ne blíže než 27 100 km a ne dále než 41 000 km od Země. Průlet tedy nastane blíž, než vedou dráhy stovek geostacionárních, obvykle telekomunikačních družic.

Nám opravdu nic nehrozí, ale zcela bez následků letošní průlet také nebude. Oběžná doba kolem Slunce se planetce zkrátí z 366 na 317 dní a za pozornost bude tento kus kamene stát i nadále. V letech 2029 až 2069 se několikrát opět pozoruhodně přiblíží Zemi. Pravděpodobnost srážky však bude zanedbatelně malá.

Největší riziko nastane asi za sto let. Šestnáctého února 2110 se s námi planetka střetne (podle dosavadních znalostí její dráhy) s pravděpodobností
1:7 600 000. Do té doby máme dost času si s tím poradit.

Podobné planetky dopadají na Zemi průměrně každých 1 200 let. Možná, že po radarovém pozorování letošního průletu radioteleskopem v kalifornském Goldstone budeme vědět víc.

Autoři:
  • Nejčtenější

Nejtěžší dělostřelecká baterie bojující proti invazi měla kanony z Plzně

v diskusi je 36 příspěvků

2. června 2024

Invazní síly mířící přes Kanál k plážím Normandie spatřila jako první posádka těžké dělostřelecké...

ANALÝZA: Štve vás elektromobilita? Možná vás překvapí, co vám utvořilo názor

v diskusi je 679 příspěvků

5. června 2024

Informace se na nás valí ze všech stran, a zejména s rozvojem sociálních sítí začalo být běžné, že...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Muskově SpaceX se podařilo poprvé i přes problémy uspět při testu Starship

v diskusi je 81 příspěvků

6. června 2024  12:12,  aktualizováno 

Přes 120 metrů vysoká sestava rakety Starship se ze vzletové rampy kosmodromu Starbase vydala na...

Stalin, nebo Trockij? Před 100 lety se v Moskvě konal klíčový sjezd bolševiků

v diskusi je 23 příspěvků

1. června 2024

Před 100 lety probíhal v Moskvě třináctý sjezd ruských bolševiků, první sjezd po Leninově smrti....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Před 100 lety zemřel v sanatoriu u Vídně světoznámý spisovatel Franz Kafka

v diskusi je 1 příspěvek

3. června 2024

Pražský německý spisovatel židovského původu Franz Kafka zemřel před 100 lety, třetího června 1924,...

Jestřábi i kobylky. Slavné spojenecké letouny předvedly společnou formaci

v diskusi nejsou příspěvky

7. června 2024

U příležitosti kulatého výročí vylodění Spojenců na plážích Normandie vzlétla na druhém břehu...

Muskově SpaceX se podařilo poprvé i přes problémy uspět při testu Starship

v diskusi je 81 příspěvků

6. června 2024  12:12,  aktualizováno 

Přes 120 metrů vysoká sestava rakety Starship se ze vzletové rampy kosmodromu Starbase vydala na...

Spolehlivý dříč, který nesl lví podíl na úspěchu Dne D, zářil v Duxfordu

v diskusi je 1 příspěvek

6. června 2024

V předvečer 80. výročí vylodění Spojenců v Normandii, jsme navštívili leteckou show na druhé straně...

Bitva o mosty. Prvním padlým Dne D byl poručík britské kluzákové pěchoty

v diskusi jsou 4 příspěvky

6. června 2024

Mimořádně úspěšná první bitva svedená spojenci v Den D se neobešla beze ztrát. Za prvního padlého...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

Hana Vagnerová: Nikdo v USA neříkal, že bych měla být vdaná a mít děti

Herečka Hana Vagnerová (41) žila střídavě v Česku a USA. Aktuálně má za sebou natáčení amerického filmu s hvězdou...

Čekat čtyřicet minut na latte? Fronty ve Starbucks deptají obsluhu i zákazníky

Kavárenský řetězec Starbucks se ve Spojených státech potýká s dosud nepoznaným problémem: příprava kávy trvá příliš...