Je 22. prosince 1812 a štědrovečerní hosté ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha se scházejí v libeňském zámečku, aby okoukli úplnou novinku. Vánoční stromeček. Letos je to tedy 200 let, co tento tradiční symbol křesťanských svátků dorazil i do českých zemí.
Velmi brzy po "Liebichově prvenství" pak vánoční stromek začala strojit i česká šlechta a bohaté pražské měšťanské rodiny. Do obyčejných domácností pronikaly takzvané Kristovy strůmky mnohem pomaleji. Až do první světové války lidé zdobili pouze smrkovou nebo jedlovou větev.
V českých chalupách pak stromek nestál na podlaze či na stole, ale visel špičkou dolů. A mnozí jej v počátcích ani nezdobili.
K rozšíření tohoto původně pohanského zvyku u nás napomohl ve 2. polovině 19. století světoběžník a zakladatel známého pražského muzea Vojta Náprstek a Americký klub dam, který z jeho popudu vznikl počátkem roku 1865. Oni začali stavět stromečky v sirotčincích, útulcích nebo v nemocnicích.
Na Staroměstském náměstí v Praze zářil v roce 2009 strom, který rostl v údolí Labe u Vrchlabí.
V roce 2008 zdobil Staroměstské náměstí devadesátiletý smrk od Janských Lázní.
Stromkem uctívali Keltové boha Slunce
Podle jedné z legend stojí u vzniku křesťanského zvyku zdobit jehličnan opat Kolumbán, žijící v 6. století. Jako misionář se vypravil do Burgundska, jehož obyvatelé byli tehdy ještě pohany. Aby jim opat nenásilnou formou vnutil svátek narození Krista, ozdobil v ten den zapálenými pochodněmi do tvaru kříže starobylý jehličnan, jejž domorodci uctívali při pohanských rituálech v zimním slunovratu.
Germánské kmeny v tento čas uctívaly boha Wotana a podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce.
Tradice zdobení stromku v domácnostech, jak ji známe dnes, pochází z německých měst. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570. V Německu prý spojil představu ozdobeného stromku s vánočními svátky Martin Luther v 16. století.
O tři sta let později tento zvyk opouští německé prostředí a nachází uplatnění zejména v protestantských kruzích. Katolická církev ho totiž dlouho považovala za pohanskou tradici.
Tradičním vánočním stromkem byla jedle, v dnešní době ji vytlačuje smrk či borovice.
A jak je to s náhražkami živých stromů, kterým dnes mnohé české domácnosti dávají přednost? Už v 19. století se na vánočních trzích začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének. Nicméně živé stromečky ozdobené sladkým pečivem, perníkem, jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami byly mnohem oblíbenější.
