"Stihnout by se to určitě mohlo. Při rekonstrukci totiž nebude potřeba zasahovat do sítí pod náměstím. Ty vedou v kolektorech," myslí si Tomáš Rusín z atelieru RAW, který novou podobu náměstí navrhl.
Co byla hlavní myšlenka, které jste se při plánování přestavby drželi?
V náhrdelníku památek, které má Brno, je několik perel. Je to katedrála na Petrově, bazilika na Starém Brně, Špilberk, výstaviště, vila Tugendhat a samozřejmě také Zelný trh. Je to poslední barokní prostor v Brně. Domy kolem něj se sice změnily, ale prostor zůstal. S kolegy, kteří rekonstrukci navrhovali, si myslíme, že je to perla, kterou stačí přeleštit.
Chodíte na Zelný trh nakupovat?
Chodím a rád. Když můžu, nakupuji tam každou sobotu. Tržiště je pro město obrovská deviza. Teď se o takových trzích pořád mluví, hledají se prostory pro farmářské trhy a my tady máme fungující prostor s obrovskou tradicí. Náměstí je v pořádku, stačí ho ukáznit, dát mu řád a umožnit lidem, aby si zde mohli sednout a sledovat divadlo, které jim toto místo nabízí. Zelný trh je totiž výjimečný také tím, že jsou tam tři divadla. Reduta, Husa na provázku a samotná tržnice.
Jste spokojený s tím, jaká byla nyní na Zelném trhu nabídka?
Když se podíváte na fotky z 60. let, je tam plno deštníků. Stánků by tedy mohlo i nyní být více. A měl by se lépe hlídat původ zboží. Proč kupovat rajčata z Maroka či Španělska, když můžu koupit čerstvá z nějaké nedaleké zahrady?
Přípravu rekonstrukce zdržely kromě jiného i spory kolem podzemních garáží, které se nakonec stavět nebudou. Jak to bude nyní s parkováním na náměstí?
Je potřeba, aby trhovci mohli na Zelný trh přijet s autem a vyložit zboží. Po obvodu náměstí proto budou parkovací místa, kde zaparkují třeba i řezníci, kteří mohou na trhu prodávat jen v dodávce s chlazením. Mimochodem pro zboží, které není možné prodávat venku, by mohlo město krásně využít prostory tržnice v horním rohu náměstí. Podle některých sice hyzdí náměstí, ale právě pro tento účel by byla ideální.
