Nejnovější objev kanadských neurologů by mohl přepsat stránky lékařských učebnic. Doposud se mělo za to, že mozek lidí ve vegetativním stavu nereaguje na okolní podněty. Možná se sice občas může zdát, že tito pacienti odpovídají pláčem či úsměvem, ve skutečnosti to však je jen iluze jejich blízkých.
Vše nyní změnil případ devětatřicetiletého Scotta Routleyho, který před dvanácti lety utrpěl vážné zranění mozku při automobilové nehodě a od té doby je ve vegetativním stavu. Nikdy se u něj neprojevil jediný náznak, že by mohl být při vědomí nebo že by byl schopný komunikovat s okolím.
S opačným názorem ale přišli lékaři v okamžiku, kdy na Scottovi provedli experiment metodou funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI), informuje zpravodajský server BBC. Tato metoda vytváří obraz aktivních oblastí mozku tím, že sleduje průtok okysličené krve, čímž umožňuje účinně monitorovat, která mozková centra jsou právě aktivní.
Co je to vegetativní stav?Je to specifická porucha mozku, kdy jsou u postiženého sice zachovány vegetativní funkce, jako je dýchání, ale kompletně si neuvědomuje sebe sama ani své okolí. Pacient s takovouto poruchou sice může zdánlivě hýbat očima, vydávat zvuky, plakat či smát se, ale přesto není plně při vědomí a nevnímá. Postižený nereaguje na podněty okolí. Zajímavé ovšem je, že se u těchto pacientů střídají cykly spánku a "bdění". Pojem nelze zaměňovat za termín kóma, které je stavem bezvědomí. |
Sledováním Scottovy mozkové aktivity mohli kanadští lékaři vypozorovat odpovědi na jednoduché otázky. Za odpověď "ano" či "ne" totiž pokaždé zodpovídá jiný typ mozkové činnosti.
"Nic mě nebolí," naznačil podle lékařů Scott v odpovědi na otázku, zdali cítí momentálně nějakou bolest. Jeho mozek totiž vykazoval aktivitu, kterou vědci považují za negativní reakci.
"Byl schopný dokázat, že je při vědomí a myslí. Několikrát jsme jej skenovali a vzorek jeho mozkové aktivity jasně ukazuje, že si vybírá odpovědi na naše otázky. Věříme, že ví, kdo je a kde se nachází," uvedl neurolog Adrian Owen, který stojí za zlomovým výzkumem na University of Western Ontario.
Profesor Owen tvrdí, že tato mozková aktivita je nezvratným důkazem toho, že devětatřicetiletý Scott rozhodně není ve vegetativním stavu.
Lékaři nevěřili celé roky rodině, že se Scott snaží komunikovat
Scottovi rodiče vždy věřili, že jejich syn je kdesi hluboko při vědomí a vnímá je. Lékaři ale odmítali tvrzení, že komunikuje pomocí zvednutí palce či pohybu očí s tím, že to jsou pouze nahodilé pohyby, které jsou u těchto pacientů běžné. Domněnky rodičů se potvrdily až nyní, po dlouhých dvanácti letech.
Výsledek experimentu překvapil i Bryana Younga, který o Scotta pečuje už více než deset let. "Měl klinické projevy typického vegetativního pacienta - žádná emoční reakce, nedokázal ani sledovat očima pohyb," říká profesor Young. "Nepozorovali jsem u něj žádné smysluplné spontánní pohyby a kognitivní reakce, které se projevily během fMRI, mě velmi překvapily a ohromily," dodal Scottův lékař.
Scottův případ není jediný, lékaři se možná pletou
Podle vedoucího projektu by ale mohl být Scottův případ zlomový i pro další lidi s podobným poškozením mozku. "Zeptat se pacienta na něco pro ně důležitého je naším cílem po mnoho let. V budoucnu bychom se mohli ptát třeba na to, jak můžeme zlepšit kvalitu jejich života," vysvětlil profesor Owen. "Mohly by to být jednoduché věci, jako je typ zábavy, kterou jim poskytneme, nebo čas, kdy jsou umýváni a krmeni," dodal.
Profesor Owen se domnívá, že při vědomí je až každý pátý pacient, který je podle lékařů ve vegetativním stavu. Dokazuje to i případ dalšího z jeho pacientů Stevena Grahama, který skrze metodu fMRI dal najevo, že ví o existenci své dvouleté neteře. Malá Ceili se narodila až po Grahamově fatálním úrazu.
Naplnit by se tak mohla přání příbuzných, kteří nepřestali doufat, že jejich nejbližší jsou stále "myslícími" jedinci. Kanadští lékaři jsou nyní přesvědčeni, že díky jejich objevu by mohli pacienti ve vegetativním stavu už brzy komunikovat se svými blízkými.
