Pravověrnými čínskými komunisty (i tací ještě zbyli) musí v těchto dnech zmítat prudké pochybnosti: Co to tam nahoře ti mocní vyvádějí? Pravda je, že čínští vůdci buďto zarytě mlčí, nebo vysílají "divné signály".
Nejprve důvěryhodností strany otřásla aféra kolem vysokého funkcionáře Po Si-laje, pak se na týden kamsi vytratil nynější čínský viceprezident a předpokládaná příští hlava státu Si Ťin-pching (když se zase objevil, své zmizení slovem nevysvětlil). Nyní z tajemného zákulisí čínské politiky prosakují informace o nervozitě a drsném handlování o posty jak na koňském trhu.
Dá rozum, že měsíc před 18. sjezdem vládnoucí partaje to mnohé - a nejen v Číně - znepokojuje. Čína totiž hraje ve světě čím dál významnější part a jakékoli její, byť i jen potenciální zakolísání, by se vzápětí projevilo na rozkolísaných světových trzích.
Čína prožívá překotný, přímo bizarní politický rok a jeho vrchol přinese generační výměnu na těch nejvyšších postech, včetně prezidenta a premiéra. Kámen na kameni nezůstane ani v devítičlenném Stálém výboru politbyra, nejmocnějším orgánu země. Sedm křesel pozná nového majitele.
Nervozita a zákulisní boj
Snad ještě nikdy neprobíhalo "střídání stráží" v tak nervózní atmosféře a za tak bezprecedentních intrik jednotlivých partajních frakcí. Vždyť teprve minulý týden strana oznámila datum zahájení 18. sjezdu - 8. listopad (spekulovalo se i o odkladu na příští rok).
V čínské politice je to tak, že stranický sjezd o ničem nerozhoduje, nikoho do funkcí nevybírá, natož aby je volil. Pouze formálně odsouhlasí výběr, který kdesi za oponou v nejvyšším utajení učinili ti "nejvyvolenější z vyvolených". Potíž je v tom, že letos to výjimečně drhne.
Uchazečů jsou zástupy, míst jen pár. Jak v úterý napsal obvykle velice dobře informovaný list The New York Times, o některých výměnách se stále ještě handrkuje (už déle než rok), a to nikoli v rukavičkách. Stejně tak i o přesném politickém scénáři nového týmu.
Většina nejtužších sporů se údajně odehrává mezi frakcí vedenou prezidentem Chu Ťin-tchaem a skupinou aparátčíků loajálních jeho předchůdci Ťiang Ce-minovi. Ten je prý i přes svých 86 let stále ve hře. Chu Ťin-tchao se podle zákulisních informací ocitl v defenzivě.
"Právě teď si myslím, že Chu cítí značné obavy, neboť ho hodně lidí kritizuje," citoval americký list stranického stratéga, jenž má kontakty na nejužší vedení. "Někteří o něm hovoří jako o nejhorším čínském vůdci od roku 1949. Konflikty ve společnosti jsou čím dál intenzivnější, posilují i protitržní monopolistické tendence v ekonomice, není patrný žádný pokrok v reformách," dodal stratég.
Pikantní nehoda aparátčíkova syna
Stres v nejvyšších mocenských patrech prý ještě prohloubily alarmující statistiky o vývoji hospodářství a také územní konflikt s Japonskem o pár skal ve Východočínském moři. Ale ještě silnějším faktorem způsobujícím nejistotu a průtahy jsou podle stranických zasvěcenců důsledky skandálů.
Zejména toho přímo zemětřesného se smutným hlavním "hrdinou" Po Si-lajem. A také aféry, která letos postihla vlivného politika Ling Ťi-chuu. Tento nejbližší spojenec Chu Ťin-tchaa se snažil utajit smrtelnou nehodu svého zřejmě opilého syna, který havaroval v luxusním ferrari, v němž seděly i dvě obnažené ženy.
Tento škraloup nedovolí Chuovi prosadit Linga do nejužšího vedení a podle politologů je pro něho velkou překážkou v tom, aby si udržel zásadní vliv na vládu, až na jaře odstoupí z funkce hlavy státu. Je to paradox, ale výměna vedení, ona "škatulata, hýbejte se", jež Peking vydává za důkaz stability a kontinuity čínské cesty, způsobila letos takový chaos a takové trhliny jako ještě nikdy.
