"Ve třídě jsou dva druháci a sedmnáct prvňáčků. Každému sestavujeme týdenní individuální plán. Někdo tak ještě píše písmenka prstem do písku, jiný už tužkou do sešitu. Někdo může už v první třídě začít s matematikou druhého ročníku. Některé děti budou znát vyjmenovaná slova ve druhé třídě, některé ve třetí," popisuje ředitelka školy Milada Pazderníková.
Ačkoliv ve třídě každé dítě pracuje samo, některé v lavici, jiné na koberci a další třeba u tabule, nikdo nezlobí. Každý se věnuje svému úkolu.
Třeba v hodině matematiky a kosmické výchovy si nejprve společně povídají o hvězdách, znameních či horoskopech, a pak děti dostanou pracovní listy. "Dělám uvolňovací cviky," hlásí Bětka, zatímco do sešitu kreslí tužkou jednu šikmou čáru vedle druhé. Předtím spojovala body, až jí vznikla pavučina.
Její spolužáci počítají příklady. Nejen mechanicky, všechno musí vidět. A pochopit. Dostali korálky a do misek odpočítávají čtyři a pak tři, aby zjistili, že dohromady jich je sedm.
V počítání jim pomáhají i matematické tyče, rozdělené na červené a modré dílky. "Učí se všemi smysly, věci si osahají," komentuje ředitelka.
Základem výuky je partnerství s dítětem. Nejen ve škole, ale i doma. Vše funguje na vzájemné dohodě. "Už jsi to spočetla? Uvolňovací cviky máš hotové? Tak se domluvíme, jaký budeš mít další úkol," říká učitelka Eva Drastichová jedné z žaček. Nabízí jí několik věcí. A holčička dělá, co si vybere.
Škola je v regionu první svého druhu
Podobná škola je v Moravskoslezském kraji první. Na Moravě a ve Slezsku jsou jen tři. Že by alternativní školu zřizovalo město, není úplně obvyklé. "Chceme dát rodičům možnost výběru," zdůvodňuje opavský náměstek primátora Daniel Žídek.
Že metoda Montessori táhne, zjistili už v Novém Jičíně. Tam mají školku a zájem o ni je dvakrát vyšší, než dovoluje její kapacita. "Město však v tuto chvíli o zřízení školy neuvažuje," informovala mluvčí Nového Jičína Marie Machková.
