Kniha vznikla po úspěchu stejnojmenného dokumentárního filmu o jejich životě Meet the Fokkens, který šel do distribuce loni (na trailer se můžete podívat zde).
Meet the Fokkens volně přeloženo znamená Seznamte se se sestrami Fokkenovými. A právě to udělala novinářka Anna Holliganová z BBC. Jela do jejich domova v Ijmuidenu, jen kousek západně od metropole Nizozemska.
Dámy ji přivítaly v přeplněném dvoupokojovém bytě. Jedna v bačkorách, druhá v sandálkách. Právě přinesly hrnky s kávou a dopřávají si svůj oblíbený šlehačkový dort. V pohybu po apartmánu jsou poněkud roztržité.
Martine pobrukuje a její sestra Louise se dává do žalozpěvu o rodinách nucených uprchnout během 2. světové války. Jejich matka byla zčásti židovka a jim se díky útěku podařilo schovat se před Němci, kteří okupovali Nizozemsko. Louisina písnička pojednává o radosti ze života a smutku z odcházení.
"Během války jsme byly malé. Když začaly houkat sirény, máma nás vzala dolů do sklepa. Neměly jsme žádné helmy, tak jsme si na hlavu daly pánve. Vypadaly jsme dost směšně a byla to pro nás zábava."
"Musíte se smát, i když jste smutná"
Když se reportérka lehkých dam zeptala, zda během svého života v Amsterdamu zažily víc smíchu, nebo smutku, s odpovědí neváhaly.
"Rozhodně smíchu," přikyvují unisono. "Musíte se smát, i když jste smutná, protože je to váš život a vy to nemůžete změnit. Ale je to vždycky lepší s úsměvem na tváři."
Ale jejich perfektně namalované usměvavé rty nemohou ubrat ze smutného lesku v jejich očích.
"Samozřejmě, že když nám bylo čtrnáct patnáct, neměly jsme tušení, že bychom mohly skončit jako prostitutky. Byly jsme kreativní a měly jsme sny," říká Martine.
A Louise dodává: "Vždycky říkám, že mě k tomu donutil manžel. Byl to násilník a řekl, že by mě mohl nechat, když se nebudu prodávat, abych vydělala víc peněz. Byla to moje láska..."
Děti Louise pak skončily u pěstounů. Ukazuje novinářce jednu z jejich fotografií. Usmívající se děti sedí na polici ve velkém regálu starožitné knihovny.
Martine je stále aktivní prostitutka. Tvrdí, že samotná penze jí na živobytí nevystačí. Louise musela skočit kvůli artritidě.
Martine by chtěla odejít do důchodu, ale nemůže si to dovolit. Dokumentaristé ukázali ženu při práci - sedící ve výloze na stoličce v podvazkových punčocháčích a kožených botách s vysokým podpatkem.
Někteří mladší muži, kteří chodí kolem, se jí posmívají kvůli věku. Ale Martine je jen odbude smíchem, ostatně jak to ráda dělá se vším, a říká, že si s tím dál nebude lámat hlavu.
Muži jsou jiní, víc pijou a prostitutek si neváží
Ale časy se změnily. "Kluci jsou teď jiní, moc pijí, jsou tlustí a nerespektují vás. Měli by jezdit na kolech jako Nizozemci, ne jen chlastat," hodnotí Martine proměnu zákazníků.
Přestože má mnoho mladších konkurentek, stále nachází dostatek klientů.
Specializuje se na bondáže (erotické svazování a spoutávání, pozn. red.) se staršími muži. Zaměřuje se na ty, kterým se líbí její strojení. Láká je do svého nevěstince sadou hrozivě vypadajících bičíků.
Zdá se, že Martine objevila něco jako díru na trhu. "Známe triky, víme, co chtějí. Víme jak na ně mluvit a jak je rozesmát."
Přesto zažily i krize. Martine může být ráda, že je dnes naživu. "Jednou jsem byla s mužem, na kterém se mi něco nezdálo. Tak jsem ho celého svlékla. Sedla jsem si na postel a ucítila jsem, že měl pod polštářem schovaný velký nůž."
"Je to pořád nahoru a dolů," dodává Louise. "Nahoru a dolů, nahoru a dolů," zpívají monotónně a pak obě vybuchnou smíchy.
Dohromady mají Martine a Louise sto let zkušeností. A jejich příběh bude nyní znát možná celý svět. Jejich memoáry jsou v Nizozemsku bestsellerem a ještě tento rok by měla kniha vyjít v angličtině.
Dvojčata také tvrdí, že film Meet the Fokkens změnil postoj lidí. Posměch vystřídal respekt. Alespoň v některých případech.
Martine nabírá vidličkou zbytky šlehačkového dortu z talířku své sestry a podává ho jedné ze tří čivav, která loudí na jejím rameni. A přísahá, že ničeho nelitují.
"Tohle je to, co umíme. Kdybychom se nemohly prodávat, co bychom dělaly? Tohle je náš život." Pak se znovu letmo podívá na Louise a praví: "A pořád si užíváme srandu."
