"Bydlím tu přes pět let. Mám to tady ráda, myslím, že si s lidmi rozumím. A proč do toho jdeme? Už nás nebaví číst o Pramenech jako o nejzadluženější obci v republice," říká Michala Málková, lídr kandidátky.
Historie obcePrvní lidé se tu usídlili na začátku 14. století, první písemná zmínka je z roku 1357. V okolí obce se nejdříve těžilo stříbro a cín, bohaté vývěry minerálních vod začali lidé využívat okolo 16. století. Až do druhé světové války byl tehdejší Bad Sangerberg prosperujícím lázeňským městem s téměř třemi tisíci obyvateli, školou, třemi hotely, dvaceti hostinci a bankou. Po druhé světové válce bylo původní, převážně německé obyvatelstvo, vysídleno. V letech 1949–1954 bylo území součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny s uranovými doly. Během té doby zde bylo zbořeno 256 domů, kostel československá armáda rozstřílela. Z 274 domů v roce 1930 zůstalo do roku 1950 pouhých 27, mezi zachovanými byla však i radnice. Dochovala se i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1883. V obci není základní ani mateřská škola, obyvatelé dojíždějí za prací především do Mariánských Lázní. |
Vítězství ve volbách, které se konají 7. dubna v penzionu u Nováka, má sdružení Naše Prameny takřka jisté. Rozhodně to ale nebude důvod k oslavě. Nové vedení obce se bude především muset vypořádat s obřím dluhem, který brání sebemenšímu rozvoji vesnice se 130 obyvateli.
Rekordní zadlužení Pramenů nastartoval před lety nepodařený projekt stáčírny minerálních vod. Příprava akce stála miliony korun, se zátěží se dodnes obec není schopna vyrovnat.
Priorita pro nové vedení obce je tedy jasná, najít cestu z dluhové pasti. "Sice už víme, že nelze od státu čekat 100 milionů na oddlužení, ale nevzdáme to. I tak špatná situace se dá řešit," míní Málková.
Stát sice nehodlá vesnici oddlužovat, ale s tímto úkolem je připraven pomoci. Konkrétně ministerstva financí a vnitra. Ale jen pokud se v obci podaří zvolit zastupitelstvo.
"Dohodli jsme se i s vedením kraje, který poskytne své právníky pro jednání s věřiteli, tak aby bylo nejpozději do konce letošního roku jasné, jakou část závazků je obec vůbec schopná zaplatit," uvedl zástupce ministerstva financí Jan Zikl. Podle něho jde především o to, aby nové vedení obce nedělalo zbytečné formální chyby.
"Vlastní dluh z oněch zhruba 90 milionů je asi 30 milionů, vše ostatní jsou sankce," upřesnil Jan Zikl. "Věřitelé si budou muset uvědomit, že obec má jen omezené daňové příjmy a že velkou část spolknou exekutoři. Věřím, že nový starosta nebo starostka najde společně s věřiteli přijatelný kompromis," konstatoval Zikl.
"Ministerstvo nám slíbilo, že nám s dluhy pomůže. Jinak bychom do toho vůbec nešli," uvedla Michala Málková.
