Evropská komise nezařadila Brno mezi takzvané hlavní dopravní uzly Transevropské dopravní sítě. Tedy mezi ty, které by měly být přednostně dobudovány do roku 2030.
Na tomto seznamu se za Českou republiku nachází jen Praha a Ostrava. Ministerstvo dopravy tvrdí, že se ještě pokusí evropský záměr změnit a Brno do něj v nejlepším případě zahrnout.
"Pokud se Brno nedostane do této sítě hlavních uzlů, tak to může mít nedozírné následky na hospodářský rozvoj jižní Moravy na několik následujících desetiletí," reagoval na vývoj dokumentu Evropské komise, který je nyní ve fázi připomínkování, jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle něj by to ovlivnilo zejména budoucí investice do železnice.
Nádraží chybí napojení na velkou aglomeraci
Tak černě to ale nevidí na ministerstvu dopravy. "My bychom byli samozřejmě rádi, aby do hlavní sítě bylo zapojeno co nejvíce českých uzlů a tratí. O tom, kdo se na seznam dostane, ale rozhoduje Evropská komise," řekl mluvčí ministerstva Martin Novák s tím, že si ministerští úředníci význam Brna uvědomují.
Transevropská dopravní síť- záměr schválený Evropským parlamentem v roce 1996 - nynější návrh počítá se dvěma etapami: do roku 2030 by měla být hotová "základní síť" (core net) a do roku 2050 "úplná síť" (comprehensive net) - základní síť má propojit: 83 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi 37 hlavních letišť s významnými městy pomocí železnice 15 tisíc kilometrů železničních tratí zmodernizovaných na vysokorychlostní tratě 35 významných přeshraničních projektů, jejichž cílem je zlepšit průchodnost |
Dodal, že Brno nikdo z plánů Unie definitivně nevyškrtl. Je totiž zařazeno na seznam takzvané "úplné" sítě. To je jakýsi druhý stupeň následující za "hlavní" sítí, který by měl být hotov do roku 2050.
"Do hlavní sítě se Brno nedostane také proto, že na rozdíl třeba od Ostravy a Slezska není napojeno na dostatečně velkou aglomeraci," podotkl Novák s tím, že ministerstvo se bude snažit, aby se na seznam hlavních priorit dostaly další české tratě či uzly.
Firbas: Ať politici nevymýšlejí megalomanské projekty
Brněnští radní ovšem postoj EU považují za problém. "Myslím si, že nás tento vývoj staví na stejnou stranu i s odpůrci přesunu nádraží. Ohrožena je totiž jakákoli modernizace dopravního uzlu v Brně," říká náměstek primátora pro dopravu Robert Kotzian (ODS), který prosazuje odsun brněnského nádraží. Ohrožením myslí zejména omezení evropských dotací, bez nichž si přesun nádraží za dvacet miliard nikdo nedovede představit.
Miroslav Patrik ze sdružení Nádraží v centru s ním souhlasí jen napůl. "Je pravda, že v tomto se i s ODS věcně a technicky shodneme. Myslím si, že by Brno mělo být jednou z evropských priorit," řekl Patrik s tím, že od politiků ODS je stále ještě mnoho věcí v názoru na modernizaci uzlu rozděluje.
Poněkud jiný pohled na věc má Petr Firbas z občanského sdružení, které se zabývá dopravou na jižní Moravě. Ten evropskou legislativu, tedy i plán Transevropské dopravní sítě sleduje dlouhodobě. "Je ale třeba si uvědomit, že z evropského pohledu není Brno tak významná křižovatka a aglomerace, jak si tady mnozí myslí," vysvětlil svůj pohled Firbas.
"Proto by se politici neměli snažit o megalomanské dvacetimiliardové projekty, které nemají mnoho šancí na spolufinancování," uzavřel svůj pohled na problematiku Firbas.
