Informovaly o tom dnešní Hospodářské noviny.
Podle listu se počítá se třemi možnými scénáři vývoje a navíc s jedním katastrofickým. Ten je zvažován pro případ, že by nastal systémový kolaps Evropy, náhle by se rozpadla eurozóna a banky by přestaly půjčovat.
Zkrácení pracovního týdne by připadalo v úvahu v případě, že by tuzemská ekonomika příští rok klesla o dvě nebo pět procent.
Stát by firmám dal určité úlevy, asi na sociálním zabezpečení. Neplatil by pak tolik na podporách nezaměstnaným a v podnicích by zůstali klíčoví lidé. Firmy by hned po odeznění krize mohly obnovit výrobu. A nesnížila by se domácí poptávka.
Ekonomové mají třicet protikrizových návrhů
Zatím prý mají ekonomové z NERV a ministerstvo asi třicet návrhů, které mají posoudit na začátku příštího týdne spolu s ministrem financí a premiérem.
Konkrétní plán změn, které mají státu pomoci překonat hospodářské otřesy, chce ministerstvo financí představit v lednu 2012. Na začátku roku už budou známy přesnější odhady vývoje české ekonomiky.
Zejména o nejčernější možnosti vývoje ministerstvo ani NERV podle HN nechtějí příliš mluvit. Ministr financí Miroslav Kalousek minulý týden prohlásil, že pokud by se eurozóna zhroutila, Česko bude bojovat o přežití (více čtěte zde).
Podle HN ze souboru opatření, která promýšlejí členové NERV a ministerstvo financí, mimo jiné vyplývá, že masivně půjčovat na posílení hospodářství si Česko nehodlá ani v případě nejhlubší krize. "Pokud se uchýlíme ke stimulaci ekonomiky, tak jen na úkor spotřeby," řekl Kalousek.
