Na setkání se středočeskými starosty jste mluvil o možném pádu eurozóny a drtivých dopadech, které by to mělo i pro Českou republiku (více zde)...
Já jsem jen pojmenovával tu nejhorší možnou situaci, která doufám nenastane, že by došlo k systémovému kolapsu v eurozóně.
Takže krach eurozóny neočekáváte?
Pevně doufám, že nenastane. Já jsem mluvil o hrozícím systémovém kolapsu a ten samozřejmě, protože eurozóna čelí systémové krizi, není vyloučen. A protože není vyloučen, tak se na něj musíte připravovat.
Už dříve jste avizoval, že začnete připravovat tři možné scénáře, včetně možných úsporných opatření, pro případ dalšího zhoršení vývoje ekonomiky. Jak jste daleko?
Optimistický scénář je růst v desetinách procent, někde mezi nulou a jedničkou. Pak připravujeme scénář pro malé minus, tedy pro případ recese. A pro případ systémového kolapsu chystáme scénář, kterému říkáme velké minus.
Už máte připravený seznam možných úsporných opatření nebo aspoň jejich nástřel?
Velmi intenzivně na tom pracujeme. I kdybychom to měli hotové, tak zcela jistě nic z toho zveřejňovat nebudeme.
Je pravděpodobné, že přijdeme s novelou státního rozpočtu
Bylo by mezi nimi možné zmrazení důchodů či snižování počtu státních zaměstnanců?
Ani vylučovací metodou vám nic neřeknu, spekulovat mohou novináři, my spekulovat nemůžeme a na základě lednové prognózy, která nám mnohem lépe řekne, jaký bude pravděpodobný vývoj v roce 2012, předložíme ten scénář, který bude odpovídat pravděpodobnému vývoji. A naprosto není vyloučeno, je dokonce pravděpodobné, že přijdeme i s novelou zákona o státním rozpočtu.
Na diskusním fóru Zlatá koruna jste tento týden mluvil o tom, že byste byl pro to, aby se zvyšovaly daně ze spotřeby a snižovaly odvody firem.
Říkal jsem, že co se týče daňové politiky, nejsem pro zvýšení míry přerozdělování, ale že bych daňovou kvótu rád restrukturalizoval a více zatížil spotřebu a méně odvody na pracovním místě. Ale to má své politické limity. To bych udělal rád bez ohledu na to, jestli krize hrozí, nebo ne.
Už letos jste vy i premiér opakovaně mluvili o tom, že by se DPH mohla sjednotit nikoli na 17,5, ale na 19 procentech, což vám zablokovaly Věci veřejné. Je teoreticky možné, že by DPH v případě scénáře skutečné krize, jak o té možnosti mluvíte, mohla být ještě vyšší, třeba jako v Dánsku, kde je 25 procent?
Tváří v tvář rizikům, kterým budeme čelit, nemůžu vyloučit vůbec nic. Pokud by skutečně došlo k systémovému kolapsu, tak musí padat veškerá tabu rozpočtové legislativy, která doteď jednotlivé politické strany hájily. Nebo musí být minimálně oslabena.
Co jsou třeba ta tabu?
Promiňte, že zvyšuji hlas, ale moc nespím, my na tom makáme jako blázni. Ale já to neřeknu, dokud budeme mířit na tolik pohyblivý cíl s tolika nejistotami. Hodně záleží na politických rozhodnutích v eurozóně. Já nevím, na čem se dohodnou lídři na summitu 9. prosince. Nemohu si dovolit spekulovat, co bude kdyby. Tady nesmí být titulky typu - Kalousek navrhne DPH 23 procent. Já nic takového nenavrhuji, já prostě jen nemohu vyloučit, že v okamžiku systémového kolapsu a velké hospodářské krize budeme skutečně navrhovat mimořádná opatření. Vy chcete slyšet jaká a já vám to říct nesmím. Ani to v tuto chvíli nevím.
Reálně tedy bude možné se na konkrétní úsporná opatření ptát na konci ledna?
Ano, reálně ty politické diskuse o nezbytných opatřeních proběhnou na konci ledna.
