V odvetě v Podgorici krátce po přestávce pobíhal za postranní čárou, spolu s ním tam byli spoluhráči i náhradníci soupeře.
Když se k nim zatoulal míč a domácí chtěli rychle vhazovat, zmocnil se ho právě Baroš. Nastala mela, strkanice a žlutá karta pro českého útočníka.
Do hry se dostal v samém závěru, když Češi už vedli 1:0 a zápas v klidu dovedli k vítězství. A také na mistrovství Evropy 2012. Pro Baroše to bude už čtvrtý velký turnaj.
Byl u toho, když Češi vybojovali Euro 2004 i 2008, zažil vítěznou baráž v boji o mistrovství světa 2006.
"Každý postup je cenný, ale tenhle poslední byl můj nejtěžší," přiznal Baroš, když před úterní půlnocí odcházel z kabiny a mířil za spoluhráči do autobusu.
V poslední kvalifikaci to nemělo těžké jen české mužstvo, ale složité chvíle prožíval právě i Baroš.
Hned v prvním duelu s Litvou neproměnil penaltu a Česko překvapivě prohrálo. Pak se mu nedařilo, dal jediný gól v celé kvalifikaci (doma Lichtenštejnsku), často ho trápilo zranění. A v říjnovém duelu se Španělskem ho čeští fanoušci vypískali.
"Tak to u nás v Česku chodí. Chtěl bych poděkovat těm fanouškům, co nás ty dva roky podporovali. A ten zbytek, co do nás šil a chtěl, abychom neuspěli, ten je nám více méně u zadku. Jsem rád za ty, co nám opravdu přáli," řekl Baroš vzrušeným hlasem.
Kritika se na něj valila nejen z tribun, ale i od novinářů. "Abych se vám přiznal, tak to jde mimo mě. Za ty roky jsem si už zvykl, vždycky tady budu takový rebel a je mi jedno, co na mě lidi řvou. V tomhle kolektivu se cítím dobře a to, co o mně píší noviny, to jde kolem mě."
EURO 2012Důležitá data: Los základních skupin: 2. prosince 2011 v 18:00 (Kyjev) |
S médii však příliš nekomunikoval. "Pořád řešíte jen mě, teď slavíme postup. Je mi jedno, co o mně píší různé bulvární plátky, soustředím se jen na fotbal. Vím, že můžu hrát líp, a budu se snažit, abych se na mistrovství Evropy dobře připravil."
Připraven však nebyl na baráž, před kterou prodělal svalové zranění. Do prvního duelu nezasáhl vůbec, do odvety jen sporadicky.
"Každý, kdo někdy hrál fotbal, ví, že když jste tři čtyři týdny zraněný, hrát prostě nemůžete. Jsem rád, že jsem tady mohl být a že jsem mohl klukům pomoci i mimo hřiště. Odmakali to fantasticky a za to jim patří velký dík," zdůraznil Baroš.
"Myslím, že všichni jsou šťastní. Za ty dva roky, které jsme odehráli v téhle atmosféře, jsme si to zasloužili. Vytvořili jsme si uvnitř týmu takovou atmosféru a díky tomu, že jsme byli silní, jsme to dokázali," poznamenal.
"Spousta lidí nám nepřála a bylo to cítit všude. Od fanoušků přes odborníky. Jsem rád, že jsme dokázali, že se pletli. Zatímco oni jsou teď možná naštvaní, my jsme šťastní. A to nás těší. Už po zápase v Praze jsme byli na koni, to oni museli dohánět. Jeli jsme sem s pokorou a věřili, že postoupíme." A to se povedlo.
