Hlídky Duhy objevily na Modravské hoře i přes metr hluboké vyježděné koleje a rozježděnou lesní půdu, kterou kola přeměnila na neživé bahno. Podle ekologů již nyní dochází při deštích ke splachování rozryté půdy, což je alarmující zvlášť v národním parku.
Ekologové kritizují park za to, že těžbu, která ničí půdu, ještě nezastavil. Půda horského lesa poškozená těžkou technikou totiž podle nich nedokáže zadržet srážky. Ztrátou pórovité struktury také hyne většina půdních organismů, které jsou důležité pro zdravý růst nové generace lesa. Dochází také k masivním ztrátám živin.
"Je to selhání kontroly správy parku, která měla těžbu na rozmoklém terénu zastavit. Místo toho umožnila těžařským firmám chovat se brutálním způsobem. Les se na Modravské hoře proměnil v holiny a místy v obrovské rozježděné kolejiště a bahno. Těžaři se zde chovají jako utržení ze řetězu. Něco takového si nesmí dovolit ani v běžném hospodářském lese - v srdci národního parku je to něco naprosto nemyslitelného," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Takové koleje vyjezdila těžká technika na Modravské hoře.
Dodává, že zničení a odplavení půdy se všemi živinami je pro les ještě horší, než když kvůli kůrovci uschnou stromy.
"Požádali jsme inspekci o vyšetřování a hlavně rychlý zásah, aby zabránila dalším podobným škodám," podotkl Bláha.
Podle mluvčího národního parku Pavla Pechouška tvoří starobřeznická cesta vedoucí kolem Cikánské slatě hranici mezi bezzásahovým a zásahovým územím.
"V zásahovém území máme povinnost těžit dřevo, které je obrovským zdrojem kůrovce. Za zákona máme povinnost tuto oblast asanovat. Na této cestě je provoz celé léto do doby, než napadne sníh. Navíc v poslední době tam jsou každý den lijáky. Pokud tudy projede auto nebo harvestor, vyvalí se bahno do krajů a vzniknou koleje. Rozhodně ale odmítáme, že by zde docházelo k erozi, hydrologickým nebo půdním změnám," vysvětluje Pechoušek s tím, že jakmile bude sucho, správa parku cestu upraví a udělá zde potěžební úpravu.
