Nový zákon o ovzduší schválili 9. července 1991. Přiměl ČEZ a další průmyslové giganty, aby snížily exhalace oxidu siřičitého, oxidu dusíku nebo prachu. Ubylo tak smogu, který každoročně poškozoval zdraví lidí, i kyselých dešťů, které ničí horské lesy.
"Byl to asi nejdůležitější ekologický zákon v české historii. Miliony lidí díky němu mohou lépe dýchat. Během několika let srazil exhalace síry o devadesát procent, takže ubylo dusivého smogu ve městech i kyselých dešťů," řekl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Zákon nařizoval razantně omezit znečišťování do roku 1998, ihned poté se projevilo zlepšení. "Zcela nepochybně k zásadní změně došlo na přelomu let 1998 a 1999, kdy byly velké podniky odsířeny a skutečně došlo k obrovskému poklesu emisí oxidu síry na desetinu," uvedl odborník na ochranu čistoty ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Macoun.
Podle něj došlo i k poklesu koncentrací těchto látek, bylo to znát například na podkrušnohorské pánvi. "Tam dříve bylo vyhlášeno upozornění na regulace zdrojů znečištění několikrát ročně. Díky zákonu pak zde bylo poslední upozornění vyhlášeno někdy v roce 2002," dodal Macoun.
Díky zákonu podle něj Česká republika omezila i další znečišťující látky, například oxid uhelnatý či oxidy dusíku. "Ostatní znečišťovatele se však podařilo usměrnit i poklesem výroby a změnou struktury průmyslu," dodal Macoun.
Dobrá půda pro nový zákon
Podle exministra životního prostředí Bedřicha Moldana, který byl v té době poslancem Národní rady, nebylo složité zákon prosadit. "Podmínky pro prosazení zákonu tehdy byly dobré. Podporu jsme měli jak finanční, tak u veřejnosti. Upřímně řečeno i díky tehdejšímu vedení ČEZ. Tato celková nálada byla dána koncem komunismu. Lidé velmi citlivě vnímali znečištění prostředí a správně to přičítali tomu, že za to může špatný komunismus," vzpomíná Moldan.
Dodal, že ještě před velkými demonstracemi v Praze, jež vedly k pádu režimu, se odehrál protest v Teplicích za čistý vzduch, který vlnu spustil. "Hladce prošel nejen zákon o ovzduší, ale také zákon o ochraně přírody a technické zákony, kterými se zřídil Státní fond pro životní prostředí či inspekce," poznamenal.
Podle Moldana zákonu napomohla i sedmiletá lhůta pro podniky, do které musely svou výrobu očistit. Měly tak právní jistotu a věděly, že do měsíce nemusejí zavřít, ale mají na změny dost času. Zákon byl podle Moldana užitečný a svůj účel ještě předčil. "Ovzduší u nás se vyčistilo od nejzávažnějších škodlivin," vzkázal Moldan.
Pesimisté přitom začátkem devadesátých let tvrdili, že razantní snížení exhalací je neproveditelné. Tehdejší ministr financí Václav Klaus v srpnu 1990 řekl, že "nemůžeme dodržet" ani mezinárodní smlouvu, podle které Československo mělo snížit produkci oxidu siřičitého o pouhých třicet procent.
Právě dnes Václav Klaus odmítl podepsat novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí certifikáty pro pěstitele a prodejce biopaliv. Prezident to zdůvodnil tím, že s projektem biopaliv dlouhodobě nesouhlasí (více čtěte zde).
Je potřeba další zákon, apelují ekologové
Ekologové chtějí, aby politici v čištění Česka pokračovali a zbavili zemi závislosti na uhlí a dovážené ropě či zemním plynu. Česká republika utratila loni za dovoz ropy 85 miliard korun.
"Hnutí Duha prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že ČR bude snižovat svoji závislost na fosilních palivech o dvě procenta ročně. Rozhýbe tak investice do moderních zelených řešení, jako je zateplování domů nebo čistá energie, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny či snadná recyklace," uvádí Kotecký.
Exministr životního prostředí Moldan k tomu poznamenal, že dnes už nejsou podmínky na prosazování podobných zákonů tak příhodné jako před dvaceti lety.
"Když to srovnám se současnou situací, je to radikálně jiné. Ukázalo se, že velcí znečišťovatelé nejsou jediní, kteří existují, a že je třeba se zaměřit na lokální zdroje, jako jsou domácí topeniště či doprava. Náš úkol je navíc složitější v tom, že je rozdroben a nelze ho vyřešit jedním plošným opatřením. Podpora v parlamentu je navíc podstatně menší, poslanci mají úplně jiné starosti," míní Moldan.
