Minulý listopad se zemětřesením stále poničené Haiti stalo svědkem nečekané střelby a nepokojů. Místní obyvatelé se, mnozí se zbraní v ruce, bránili mezinárodní pomoci.
Nepokoje vyvolaly hlavně zvěsti, že v zemi působící síly OSN na ostrov přinesly choleru. Tato nemoc od loňského podzimu zasáhla už 300 tisíc lidí a pět tisíc z nich zabila. (S nemocí na Haiti bojuje i organizace Člověk v tísni.)
Mnozí vědci však veřejně pochybovali, že jsou obvinění podložena skutečně relevantními důkazy. Jak se ale ukázalo, pověsti v sobě měly více než špetku pravdy. Bakterii, která epidemii způsobila, přivezly do země "modré přilby" z Nepálu. Tvrdí to alespoň zpráva, kterou panel čtyř mezinárodně uznávaných expertů připravil pro generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna.
Důkazy genetické a jiné
Podporu pro tvrzení jim poskytují v první řadě genetické analýzy mikrobů z těl nakažených. Všechny analyzované vzorky jsou si geneticky podobné, navíc se vůbec nepodobají kmenům bakterie Vibrio cholerae z dalších zemí Latinské Ameriky. Naopak jsou podle všeho blízce příbuzné cholerickém bakteriím, které se vyskytují v jihovýchodní Asii (jak tvrdila například i tato starší publikace).
Panel také ukázal prstem na nejpravděpodobnější zdroj nákazy. Má jím být tábor nepálských modrých přileb nedaleko města Mirebalais. Zřejmě se do prostředí dostaly s některým vojákem, který nebyl akutně nemocný, a tak o její přítomnosti ve svém těle nemohl vědět.
Experti znovu upozorňují, že první případy se objevily právě v blízkosti Mirebalais. Druhá vlna případů se pak objevila v městech a vesnicích kolem řeky Artibonite, která okolo tábora protéká. Navíc s takovým zpožděním, které odpovídá šíření nákazy s proudem.
Podle zprávy měly bakterie řadu příležitostí dostat se do prostředí. V táboře bylo tak špatné vodovodní potrubí, že snadno mohlo dojít ke kontaminaci pitné vody či vody na mytí. Navíc se materiály z táborové jímky (včetně fekálií, které obsahují bakterie cholery nejspíše) vylévaly do nedaleké nechráněné nádrže. V její blízkosti si hrály děti a pohybovala se domácí zvířata, tvrdí zpráva. (Do stejné nádrže se vozila i odpadní voda ze dvou dalších táborů nepálských vojáků, takže není úplně jisté, odkud nákaza přišla. Mirebalais je ale nejpravděpodobnějším ohniskem nákazy.)
Zpráva ovšem neobviňuje nepálské vojáky z nedbalosti nebo dokonce úmyslného šíření nemoci. Závažnost epidemie je podle ní důsledkem hlavně špatných zdravotnických poměrů na Haiti i nedostupnosti kvalitní pitné vody. Doporučuje ale pro příště klást větší důraz na hygienu v táborech a opatření proti šíření nakažlivých chorob.
Pomáhají i ČešiČeská humanitární organizace Člověk v tísni působí na západě země ve městě Petit-Goave. Na místě má čtyři zahraniční zaměstnance a zhruba 40 místních zaměstnanců, kteří jsou zapojení do projektů obnovy po zemětřesení (zejm. v oblasti školství a ochrany dítěte). Prevence cholery je nejnovější starostí humanitární mise. Více se můžete o projektu dozvědět na internetových stránkách Člověka v tísni věnovaným projektu. Přispět lze na sbírku Člověka v tísni SOS Haiti na konto 4095 4095/0300 nebo prostřednictvím dárcovské SMS ve formě DMS SOSHAITI na číslo 87777. |
