"Ta doba (za kdy by mrak mohl dorazit nad ČR, pozn. red.) nebude krátká, nebude to méně než dva týdny až měsíc, ale hlavně po cestě se radioaktivní látka tak zředí, že tady budou měřitelná jen velmi, velmi malá množství, pokud vůbec něco," řekla iDNES.cz Drábová.
Síla radiacePři dnešní nejvyšší hodnotě naměřené u jaderné elektrárny Fukušima dosahovaly hodnoty 11 930 mikrosievertů za hodinu. Kdyby byl lidský organismus takové radiaci vystavený celý den, tak by někteří lidé začali cítit nevolnost, ztrátu chuti. Mohla by jim narušit kostní dřeň, slezinu i lymfatické žlázy. Naopak současná úroveň radiace by neměla mít na člověka žádný vliv. Zdroj: Wikipedia.org |
Drábová upozorňuje, že havárie elektrárny Fukušima bude mít dopad i v Česku. "Určitě můžeme být v klidu z hlediska ohrožení. Důsledky to ale bude mít ve vztahu k úvahám o zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren. Budou tady a už vlastně začaly velmi emotivní a posléze doufám rozumné diskuse o tom, jestli i nadále máme mít jadernou energetiku v energetickém mixu," říká Drábová.
Na mezinárodní stupnici jaderných událostí se havárie ve Fukušimě pohybuje mezi pětkou a šestkou ze sedmi, což je podle Drábové srovnatelné s havárií v elektrárně Tree Mile Island v americké Pensylvánii. V roce 1979 se v této elektrárně odehrála nejhorší jaderná nehoda v historii USA, kdy se jádro druhého reaktoru částečně roztavilo.
Podle expertky na jadernou energii hrozí podobná havárie v každé atomové elektrárně. "Musíme mít na zřeteli, že i naše elektrárny se připravují na tzv. vážné havárie, protože už i Isaac Newton řekl, že cokoli je možné, může se jednoho dne stát," připomněla Drábová.
Jako příklad uvedla právě Fukušimu, která byla sice postavena tak, aby vydržela silné zemětřesení, což nakonec přestála poměrně v dobrém stavu. "S čím ale projekt nepočítal, byla 7,5 metru vysoká přílivová vlna, projekt byl stavěn na 6,5 metru," upozornila.
Japonci ale podle Drábové zareagovali, jak nejlépe mohli, když evakuovali lidi v dvacetikilometrovém pásmu kolem elektrárny ještě předtím, než se o nějakých významnějším úrovních radiace dalo mluvit. Hůř je na tom ovšem personál přímo v elektrárně. "Dávky už tam nejsou v některých chvílích triviální," zdůraznila.
Radiace má dvojí účinky. Extrémně vysoké dávky mohou způsobit radiační popáleniny, zákal oční čočky a v nejhorším případě i smrt.
Druhý účinek je komplikovanější, protože radiace je jeden z celé řady karcinogenů a i malé dávky zvyšují pravděpodobnost, že by člověk za nějakou dobu mohl trpět zhoubným bujením. Nedá se ale nikdy říct, pokud se rakovina objeví, zda je kvůli kouření nebo kvůli záření.
