Na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně patřil stánek s tupeskou keramikou k nejvíce obletovaným stánkům Slovácka. Nedivte se, pořád má obrovský zvuk.
faktaZájem upadá Místní keramik Igor Chrástek získal ocenění Mistr lidové výroby. Zájem lidí o keramiku podle něj ale upadá. "Původně zakuřovaná keramika sloužila například jako praktické hrnce pro mléko, povidla a jiné věci. S příchodem smaltovaného nádobí nastal obrat," popsal keramik Chrástek. |
"Na veletrhu jsem se znovu přesvědčila, že jméno Tupesy ve spojení s keramikou je hodně známé. Zejména starší lidé se o tuto tradici hodně zajímají. Velký zájem mají také lidé, kteří v minulosti z Československa emigrovali," říká Věra Marková.
Právě ona patří mezi potomky těch, kteří tuto slavnou tradici dlouhá léta udržují. Je totiž vnučkou zakladatele tupeské keramiky Jaroslava Úředníčka.
Mezi lidmi je zájem spíš o užitkovou keramiku
O zájmu lidí má velmi dobrý přehled. Nejenže jezdí tuto keramiku ukazovat, ale také provádí muzeem v Tupesích. Sama přitom usiluje o pokračování práce svého dědečka, po roce 1989 dělala keramiku se svým synem a posledních pět let pracuje v místní firmě Jiřího Kalabise s názvem Tupeská keramika Juuráááj.
Tupeská keramika.
I přes její velkou snahu ale zájem o tradiční keramiku klesá. Proč? Lidé chtějí spíše keramiku užitkovou s moderními vzory.
"Tupeská keramika má zvuk, ale nemá trh. Tato keramika stejně jako všechno, co patří k lidovému řemeslu, je něčím, co lidé nepotřebují nutně k životu. Je ekonomická krize a lidé místo keramiky kupují potraviny," líčí Jiří Kalabis a přitom nakládá do svého auta další kusy keramiky.
Muzeum pálenic je větší šlágr
"Najezdím po celé republice měsíčně kolem pěti tisíc kilometrů, abych něco prodal. Ale je to čím dál horší. Mám stálé odběratele prakticky všude v Česku. Zatímco ale před deseti lety si brali zboží čtyřikrát do roka, teď si berou jednou ročně," povzdychl si Kalabis, která má dva zaměstnance.
Jiří Kalabis z muzea keramiky v Tupesých.
Svou provozovnu má na stejném místě, kde je samotné muzeum, které si pronajal. Zájem o muzeum je přitom velký. Kromě cyklistů, kteří se v něm zastaví, jezdí například zájezdy z lázní z Luhačovice či z Ostrožské Nové Vsi.
Malovaný hrníček je závazek
"Bohužel, keramika není takový šlágr jako například nedaleké Muzeum pálenic ve Vlčnově, to je pro lidi atraktivní. Keramika se nedá ani vypít ani sníst. Navíc je rozdíl koupit si pěkný hrníček za 100 korun, v jehož udělání je uloženo spoustu umu, než hrníček za 17 korun v nadnárodní nábytkářské společnosti v Brně. Ten se dá vyhodit, zatímco malovaný hrníček z Tupes je závazek," uvedl Kalabis.
Malérečka keramiky Iva Nádvorníková z muzea keramiky.
Tradiční slovácké figurky z muzea keramiky v Tupesých.
Upadající zájem o původní lidovou keramiku prozrazuje i pohled do dílny jeho firmy. Iva Nádvorníková se vyučila dělat klasické vzory lidové keramiky, nyní ale mimo jiné zdobí hrníčky dětskými motivy, třeba sluníčkem nebo včelou.
"Občas ale chodí ženy, které se výhradně soustředí na malování původní lidové tupeské keramiky," upozorňuje.
Keramika od Vlčků má delší tradici
Kromě této tupeské keramiky, jejíž tradici založil Jaroslav Úředníček, existuje ještě ovšem delší tradice keramiky rodu Vlčků, kteří se soustředili na černou a zakuřovanou keramiku. Pokračovatelem tohoto rodu je keramik Igor Chrástek, který získal mimo jiné ocenění Mistr lidové výroby. I on potvrzuje, že také zájem o tento druh keramiky z Tupes je podstatně menší.
Keramik Igor Chrástek pracuje na hrnčířském kruhu ve své dílně ve Zlechově.
Přesto se chystá obnovit výrobu původní keramiky svých předků. "Jsem sám zvědavý, jaký bude zájem," přiznává Chrástek.
