Je to letos přesně padesát let, co házenkářská Slavia (tehdy pod vnuceným názvem Dynamo) prožila nejslavnější chvíle ve své historii. Domácí semifinálovou výhru 4:2 nad německým Mülheimem a s ní i postup.
Následná snaha dotknout se korunky evropských královen už byla marná. Od rumunské Stiinte Bukurešť utrpěly Pražanky dvě porážky, venku 1:6 a doma 4:5.
"Už pohárové finále bylo pro nás velkým úspěchem. Byly jsme moc šťastné, že tam jsme a samotné finále jsme psychicky neunesly," vzpomíná pro klubový web Jana Maléřová-Vrbová, mistryně světa z roku 1957.
Ani ona by v neděli od 17:00 neměla chybět mezi slávistkami, které zamávají ochozům. Setkání se spoluhráčkami pro ni však nebude ničím vzácným. Vždyť se úspěšná parta schází měsíc co měsíc. Už 37 let.
"Hospoda, to byla vždycky naše silná stránka," žertuje další z vitálních pamětnic Antonie Vlnařová.
Po slavnostním programu bude následovat házenkářská bitva na dvakrát 30 minut. Pro hosty ze Zlína je to šance vrátit Slavii nedávný debakl 25:38 ze semifinále Českého poháru.
Pražanky zase dostávají příležitost napravit klopýtnutí z posledního interligového duelu s Michalovcemi. Byla to jejich první prohra v sezoně. I proto od nich tentokrát očekávají body za výhru.
To uznává i kouč hostujícího celku Dušan Poloz a dodává: "Nechápu, proč v poháru všichni očekávali vyrovnaný zápas. Dokonce nás stavěli do pozice mírného favorita. Nyní se vyhříváme na třetí příčce, tím se ale nesmíme nechat zmást. Spatřuji v tom důsledek příznivého losu. Vpředu stojí Slavia a za ní vidím řadu vyrovnaných celků - Veselí, Olomouce, Písku a nás."
Na nedávný souboj odkazuje i slávistka Lenka Mouleová. "Tušila jsem, že vyhrajeme, ale opravu mě nenapadlo, že tak velkým rozdílem. Zlínská děvčata mají velice dobrou fyzickou kondici. Proto jsem se bála, že budeme mít problém s nimi udržet tempo," varuje před podceněním příštího soupeře.