University Road, která se vine po břehu jezera Inya, je od těch nejslavnějších památek bývalé barmské metropole poměrně vzdálená, přesto se ze dne na den stala jednou z oblíbených atrakcí města.
HISTORIE NA JEDNÉ ULICIUniversity Road měla a má i další zajímavé obyvatele a s nadsázkou by se dalo říct, že tu donedávna na jedné ulici spolu žila celá novodobá barmská historie. Až do své smrti v roce 2002 totiž jen o pár set metrů dál pobýval diktátor Ne Win, jenž v roce 1962 zosnoval převrat a ustavil vojenskou vládu, která je u moci dodnes. Kousek od domu Su Ťij také stojí opevněný komplex ambasády USA. |
Právě tady strávila držitelka Nobelovy ceny míru z posledních dvaceti let celých patnáct let v domácím vězení a právě na tomto místě se před pár týdny po zatím posledním sedmiletém trestu vyšplhala na plot a dojatém davu řekla: "Dlouho jsme se neviděli..."
Nervozita je znát i na řidičích, které jsme po dlouhém přemlouvání přemluvili, aby u brány na chvíli zastavili. Na moment otevírají dveře turistické dodávky a přitom se netrpělivě dívají kolem sebe. Obavy jsou na místě.
Jen přes ulici od vily Su Ťij zlověstně vyhlíží dům s černými skly. Disidentka je sice volná, ale nikdo nepochybuje o tom, že vojenská junta její dům monitoruje a ví o každém, kdo se v blízkosti mihne. Trest za malé hrdinství může být hodně krutý.
Nervózní řidiči otevírají před branou do vily Su Ťij dveře dodávky jen na chvíli
Z celého místa přitom čiší spíše symbolika a ve skutečnosti toho není mnoho vidět. Vila je obehnaná vysokým plotem z rákosu, kterým prosvítá zahrada plná stromů, břeh jezera a sešlá vila, v jejíž útrobách teď právě možná odpočívá slavná disidentka.
Výhled na vilu kazí policejní loďka a zákazy
Daleko lepší výhled na vilu je z protějšího poloostrova, který slouží jako zábavní park. Hned u vchodu se kasíruje vstupné, všude jsou kolotoče a restaurace. Zdaleka nejlepší atrakcí je ale zapadlý bar na břehu, z jehož terasy je impozantní výhled na vilu Su Ťij, která je odsud vzdálená jen pár desítek metrů.
Vila Su Ťij na břehu rangúnského jezera Inya je dobře vidět z protějšího zábavního poloostrova
Možná právě odsud se předloni v květnu k přísně střežené rezidenci vydal pomatený Američan John Yettaw. Přeplaval jezero a stal se jediným člověkem, který kdy Su Ťij navštívil v domácím vězení. Těsně před vypršením trestu jí tím zařídil 18měsíční prodloužení trestu. (více o návštěvě tajemného Američana čtěte zde)
Do jezera Inya se opírá prudké slunce a hladina se jen lehce čeří. Na terase vily se někdo prochází. Možná je to samotná Su Ťij. Idylu narušují jen všudypřítomné cedule No swimming a loďka s nápisem policie, která jasně naznačuje, že tento zákaz není radno porušovat.
Úsměv, ve kterém je naděje
Od poloostrova si beru taxíka a trasu volím tak, abychom museli projet kolem vily. Sídlo míjíme ve čtvrt století staré toyotě jen mlčky i když každý Barmánec ví, že právě tady bydlí slavná disidentka. Rád bych taxikáře nějak rozpovídal, ale nevím jak. Záminku mi nakonec dává sám.
Po březích jezera Inya se lze jen procházet, koupání je přísně zakázané
Za palubní deskou má zastrčenou podobiznu Aun Schana, otce Su Ťij a zároveň hrdiny, který pro Barmánce získal nezávislost na britské koruně. "Kdo to je," ptám se opatrně. "To je Aun Schan, zakladatel národa," usměje se taxikář. "Myslíte otec té paní, kolem jejíhož domu jsme právě projeli?" snažím se dročkáře rozmluvit.
Desetiletí útlaku dokázaly zařídit, že se v Barmě na veřejnosti o politice příliš nemluví a už vůbec ne s neznámým cizincem, a tak mi odpoví jen kývnutím a všeříkajícím úsměvem. "Možná budete brzy svobodní," nahazuji po chvilce. "Možná," říká taxikář a v hlase je slyšet naděje. Za pár minut už zastavujeme a místo pozdravu se loučíme slovy: "Free Burma."
DO AUN SCHAN SU ŤIJ- Narodila se v červnu 1945 v Rangúnu jako dcera generála Aun Schana, hrdiny boje za nezávislost zavražděného v roce 1947. Prominentní osobností byla i její matka Do Kchin Ťij. - Studovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. V roce 1972 se vdala za britského akademika Michaela Arise a stala se ženou v domácnosti. - V roce 1988 se vrátila do Rangúnu, aby se postarala o umírající matku. V té době se v zemi konaly rozsáhlé prodemokratické protesty proti vojenskému režimu. Su Ťij, odhodlaná pokračovat v odkazu svého otce, se zapojila do politiky a stala se generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii (NLD). - Junta jí v červenci 1989 nařídila domácí vězení za "ohrožování státu". I bez ní získala NLD 392 ze 485 křesel v parlamentních volbách konaných v Barmě poprvé po téměř 30 letech. Vojenská vláda jí ale odmítla předat moc. - Od roku 1989 byla Su Ťij, která v roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír, střídavě ve vězení a v domácím vězení. Zatím poslední trest jí vypršel 13. listopadu. Junta ji pustila na svobodu jen týden po prvních volbách v zemi za posledních 20 let. Zdroj: ČTK |
