Zákonodárci nakonec ustoupili od svých požadavků na citelné navýšení výdajů a spokojili se s úspornějším návrhem národních vlád, které odmítaly posílat do unijního rozpočtu ze svých státních pokladen více peněz v době, kdy musí přijímat řadu úsporných opatření. Výdaje EU nicméně nakonec vzrostou o 2,9 procenta, což je ovšem podstatně menší nárůst než v posledních letech.
Parlament se ale svých požadavků nevzdal úplně zadarmo. Členské státy mu nakonec přislíbily, že se europoslanci budou moci zúčastnit jednání o dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020, kde jde o daleko větší objem finančních prostředků. Již nyní je jasné, že národní vlády budou chtít znovu šetřit, ale tentokrát půjde až o stovky miliard eur, zatímco v případě rozpočtu pro rok 2011 to byly jen jednotky miliard eur.
EU nejspíš nebude mít jinou možnost, než omezit výdaje na zemědělství, kam v současnosti plyne zhruba 40 procent rozpočtu, nebo na takzvanou kohezní politiku. Ta přináší dotace chudším regionům evropské sedmadvacítky, a tedy kromě Prahy i všem ostatním českým krajům. Pro Česko by její případné změny měly obrovský dopad, který jen zdůrazňuje skutečnost, že v případě rozpočtu pro roky 2007 až 2013 Češi získali nejvíce peněz v přepočtu na obyvatele v celé EU.
