Rozpočet přitom podle diplomatických zdrojů ČTK počítá s citelnými škrty v takzvané kohezní politice, tedy ve finančních prostředcích pro regiony, jejichž průměrná životní úroveň nedosahuje ani 75 procent unijního průměru. To je případ všech českých regionů s výjimkou Prahy. "Podstatnou část rozpočtu budou nadále tvořit výdaje do zemědělství," řekl vysoce postavený úředník Evropské komise.
Česko je v současném rozpočtovém období, tedy od roku 2007 až do roku 2013, největším příjemcem unijních dotací v přepočtu na obyvatele. Celkový objem peněz, které může čerpat, představuje více než 2 300 eur na obyvatele.
Peníze půjdou na energetiku a dálnice
Taková situace se nebude opakovat. Peníze, které unie ušetří na dotacích pro chudší regiony, mají putovat do nově vzniklých fondů infrastruktury či energetiky. Z fondu infrastruktury bude možné čerpat například peníze na stavbu dálnic, ale bude o ně soupeřit všech 27 členských států EU. Ve výhodě tak budou země, které umějí unijní fondy využívat nejlépe, tedy zejména státy na západ od českých hranic.
Peníze z nového energetického fondu mají zase putovat do propojení energetických sítí mezi jednotlivými členskými státy EU. Odborníci odhadují cenu za propojení celé EU až na 200 miliard eur. Je zřejmé, že tolik peněz fond obsahovat nebude, ale Evropská komise čeká, že se transevropské energetické sítě podaří dobudovat i tak.
Rozpočet posílí
Největší diplomatické spory mezi Evropskou komisí a členskými státy se však čekají kolem celkového objemu rozpočtu. Na předchozí sedmileté období 2007-2013 schválila EU na své hospodaření 864,261 miliardy eur, tj. 1,048 procenta svého hrubého národního produktu. V době, kdy však Evropskou unií otřásá dluhová krize a vlády jsou nuceny přijímat úsporná opatření, některé země usilují o zmrazení výdajů rozpočtu.
Evropská komise stejně jako Evropský parlament ovšem upozorňují, že podobné představy jsou "bláhové". Větší integrace evropské sedmadvacítky, kterou předloni přinesla mimo jiné i Lisabonská smlouva, totiž žádá i vyšší náklady.
"Nepochybně celkový objem rozpočtu vzroste. Nyní řešíme, zda se vydáme ambiciózní cestou, tedy citelně vyššími výdaji, či konzervativní cestou, tedy jen o málo vyššími výdaji, které budou pro členské státy přijatelnější," doplnil důvěryhodný zdroj s tím, že konečnou částku v tuto chvíli netuší ani sami eurokomisaři.
Státy nechtějí platit vyšší příspěvky
Značné rozpory může vyvolat i chystaný tlak Evropské komise na zavedení několika nových vlastních zdrojů rozpočtu. Zatímco v 80. letech drtivou část příjmů rozpočtu tvořily právě vlastní zdroje jako dovozní cla a podobně, v posledních letech se situace naprosto obrátila ve prospěch příspěvků členských států.
Evropská komise a europoslanci dlouhodobě upozorňují, že taková situace je neudržitelná, protože ochota zemí EU přispívat na chod unie klesá, ale její nároky naopak rostou. Komise tak zároveň se schválením rozpočtu představí "dva nebo tři" vlastní zdroje, o nichž je možné uvažovat a které nevyvolávají takový odpor národních vlád.
Mohlo by se mimo jiné jednat i o takzvanou Tobinovu daň, tedy daň z finančních transakcí. Tu sice celá řada členských států odmítá, včetně Česka, ale odpor není zdaleka takový, jako v případě jiných uvažovaných možností, kam patří například celounijní daň z přidané hodnoty.
