Je třeba připsat ke cti vedení ČSSD - a Bohuslavu Sobotkovi zvláště - že své soukmenovce (schválně to tak píši) seřvalo. Přes finanční mizerii, do níž uvrhl socialisty Tvrdík, mají být divné plakáty přelepeny.
Nepřijde ale doba, kdy budou straničtí šéfové (a nejen leví) své partajníky k rozdmýchávání vášní ještě nutit? Všechno v naší politice už je vyčerpáno. Sliby, nálepky, házení špíny, mobilisace, ba i nabídka pohádkových knížat, coby spasitelů národa plebejů.
Jenže tento národ plebejů má obrovský potenciál ne snad nenávisti, ale netolerance. Většinou je ta netolerance nepříliš nebezpečná. Fyzické násilí většinou nesnášíme ještě víc než práci, takže to nanejvýš skončí u nějaké facky.
Studnu netolerance a naší schopnosti soudit celé skupiny podle jednotlivostí zatím dokázal v politice využít jen Sládek. Pamatujete? S úsměvem mistra Beana vyvážel Cikány (zásadně neříkal Romy) do Indie a politiky velel naházet do Vltavy. Byl bavič a fiškus.
To, že byl fiškus, velmi prospělo našemu politickému životu. Svou republikánskou stranu založil především jako soukromý podnik ke svému obohacení. Když se dostatečně obohatil, přestal být ve své one-man show přesvědčivým - a "jeho" voliči chtějí někoho, kdo dokáže bavit.
Čunek dokázal bavit dobře. Svým příštipkářstvím se ale znemožnil dřív, než jeho projekt romských ghett, na němž se vyšvihl, mohl rozkvést.
Současné nácky rozpouštěl soud zbytečně. Hučením a smrtelně vážnými kukuči by nezaujali ani unuděnou rodinku goril v pražské zoo.
Jenže co když naše démony vyvolá v život někdo schopný? Buď hrubý komik jako slovenský Slota, nebo lidový intelektuál jako rakouský Haider?
Výzkumy mluví jasně: Osmdesát procent bělochů nechce Roma za souseda. Bezdomovce považujeme za zvěř, narkomany za pakáž. Nadávat na Židy není v módě, ale třeba zas jednou bude.
Ne ne, nechci jako nějaký Pecina varovat před extremismem. Krom jedné stupidní volby v roce 1946 k němu Češi nikdy neměli sklony. Jako člověk s talentem pro reklamní strategie vidím díru na politickém trhu.
Socialisty, kteří se do ní neuměle vlamují, zatím považujeme za exoty. Ale co když budou brzy označováni za průkopníky? Pokleslý humor takového Petra Novotného všichni odsuzovali, ale on byl tak vlezlý, že se z něho stal diktátor vkusu. Skoro všichni si zvykli.
V politice je to jako ve válce. Všechny zbraně budou použity. Jestliže dnes jsou naši straničtí vůdcové umírnění, není to proto, že by to byli nějací zvlášť dobří lidé. Prostě se ještě nenaučili s netolerancí zacházet. Pořád ještě mají strach, že by jim tento granát mohl vybuchnout v rukou.
Vzhledem k tomu, jak moc se ale naši vůdci řídí průzkumem trhu, nedivil bych se, kdyby už teď dojížděli ke Sládkovi do jeho přepychové haciendy s prosbou o radu, jak na to.
