Pochopte to: jednou utracené peníze jsou definitivně fuč
Poradil vám v servisu zkušený mechanik, abyste místo padesáti tisíc za opravu svého auta utratili ty samé peníze za slušnou ojetinu, která bude spolehlivější? A odpověděli jste mu
"Když už jsem do téhle káry za poslední roky nasypal tolik peněz, byl by hřích ji vyhodit"?
Tenhle rozšířený projev hlouposti má od sedmdesátých let svůj název: iracionální eskalace závazků. Netýká se jen peněz, ale i času. Dopouštíte se jí, třeba když doma hledáte nějakou věc desetkrát déle, než kolik času by vám vzalo půjčit si ji od sousedů nebo znovu koupit na protější straně ulice.
Je vám totiž líto času vyplýtvaného hledáním, a tak jím, naprosto nelogicky a přitom zcela přirozeně, plýtváte dál. Kdyby však šlo jen o peníze a čas! Státy takhle totiž mrhají životy svých obyvatel, když je posílají do válek jen proto, že politici vnímají počet dosud padlých vojáků jako závazek zvítězit.
Smiřte se s tím, že peníze, které jste utratili, jsou definitivně fuč. A to poslední, co vám je vrátí, jsou další rozházené úspory.
Proč si chráníme Masaryka a Destinovou
Sebehloupější desetileté dítě vám potvrdí, že desetkrát sto je to samé jako jedenkrát tisíc. A přesto: když po vás bude chtít jeden obchodník tisíc korun a druhý za to samé deset plateb po stovce, bude se vám druhá možnost skoro určitě líbit víc.
Ekonomové tomu říkají denominační efekt. Dva z nich, Newyorčané Priya Raghubir a Joydeep Srivastava, přišli na to, jak s jeho pomocí mnoho lidí šetří. A vy můžete taky. Až půjdete příště k bankomatu, nevybírejte balík menších bankovek. Zvolte takovou částku, aby vám vyjely tisícovky, dvoutisícovky nebo pětitisícovka. Účastníci pozorování provedeného ve Spojených státech měli totiž zábrany v rozměňování velkých peněz, takže si s velkou bankovkou v kapse odpustili zbytečné nákupy.
Příčiny může mít tahle lidská vlastnost dvě. První je, že peníze s portrétem Masaryka a Destinové vnímáme jako vzácnost. Zatímco z balíku stokorun se to tahá snadno, hodnotných bankovek se nechceme vzdát. Druhou může být docela obyčejný strach z toho, co nám řekne prodavačka v trafice, když budeme chtít zaplatit žvýkačky pětitisícikorunou.
Lidská mysl má tendenci vnímat lépe sérii menších částek, i pokud mají dohromady vyšší hodnotu než jedna velká platba. Toho využívají nejrůznější leasingové společnosti nabízející notebooky "jen za 500 korun měsíčně" a nová auta "za pouhé 3 tisíce korun každý měsíc". Dávejte si pozor. Tahle hloupost může k vašim dveřím přilákat exekutora rychleji, než byste čekali.
Článek vznikl ve spolupráci se serverem psychologie.cz
