Nyní to chce zopakovat. A můstek a s ním i výhled do 138,5 metrů hluboké propasti plánuje podnikatel dokonce oplotit.
"Můstek ani přístup k němu bezpečnostně nevyhovují, potvrzuje to i studie, kterou jsme nechali vypracovat. Podle ní je můstek v nevyhovujícím stavu, ani ohrazení můstku není z bezpečnostního hlediska vyhovující, po ozdobných prvcích tam třeba mohou vyšplhat děti," vysvětluje Jiří Tichopád.
A dodává, že zde chybí i provozní řád. "Není tam nic podobného. A je to i snadný přístup pro sebevrahy," kritizuje podnikatel.
Správa jeskyní Moravského krasu, která trvá na tom, že Horní můstek patří jí, to ale odmítá. "To, co Jiří Tichopád tvrdí, platilo možná před čtyřmi lety. Horní můstek jsme ale v červnu 2007 nákladem téměř čtyři sta tisíc korun celý opravovali. Máme posouzení statika, podle něj je můstek naprosto bezpečný. Nosnost má přibližně třicet osob, tolik se jich tam najednou ani nevejde," odmítá podnikatelovo tvrzení jeskyňář Jan Kakáč.
"Všechno se navíc průběžně kontroluje, a to včetně všech ocelových konstrukcí," dodává Kakáč.
Podnikatel, který za pronájem pozemků od Vilémovic zaplatil desetitisíce korun, ale trvá na svém. Přístup k Hornímu můstku by se podle jeho slov měl zahradit plotem čistě kvůli bezpečnosti. Vstup před branku by pak hlídal jím najatý člověk, který by reguloval i počet lidí na vyhlídce.
"Hlídač u vstupu by korigoval počet osob a kontroloval také jejich bezpečnost. Už jsem zažil i to, kdy na můstku nahoru na zábradlí tatínek vysadil dítě. Co se tam děje, je hrůza," vysvětluje Tichopád.
V přírodní rezervaci platí zákaz staveb, plot potřebuje výjimku
Vypracovaný už má i projekt, který předložil stavebnímu úřadu v Jedovnicích. Teď čeká na vyjádření ochránců.
"Žádost o zbudování plotu a vytvoření asi metrového vstupu s brankou už jsme dostali. Oficiální stanovisko k ní jsme ale ještě nevydali. Upozornili jsme jej na to, že jde o první zónu přírodní rezervace, pro kterou platí zákaz staveb. Musí tedy požádat o výjimku a žádost mít dostatečně odůvodněnou. Teprve poté o ní můžeme rozhodnout," uvedl vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.
Ochránci ale nápadem zaplocení Horního můstku příliš nadšení nejsou.
"Případ má na starosti kolegyně, já osobně to ale považuji za nešťastné. Návštěvníci by zde měli být v pohodě. Platit za koukání do propasti by asi lidi dost štvalo, pak by se to mohlo odrazit i na jejich chování k přírodě," obává se Štefka.
Oplocení by ostatně pro turisty znamenalo i omezení. Přístup by totiž byl otevřený jen v určitých hodinách. Mimo ně by se nikdo na dno propasti z nejvyššího místa nepodíval.
Výběr vstupného ještě před stavbou plotu
A právě to napadají i jeskyňáři. "Hrozí, že pak se lidi budou chtít dostat na okraj jinudy. To by však bylo daleko nebezpečnější. Nebo by se musela oplotit celá Macocha a to je samozřejmě nesmysl," dodává Kakáč.
Kdy padne konečný verdikt, zatím není jasné. Tichopád musí doplnit žádost, po vyjádření ochranářů se bude vyjadřovat i stavební úřad.
Pokud Správa CHKO podnikateli výjimku neudělí, může se ještě odvolat na Ministerstvo životního prostředí.
Vstupné ale zřejmě bude podnikatel vybírat nezávisle na papírové válce. "Jeskyně už jsou zprovozněné, vše už jsme chtěli mít hotové. Nechceme nést odpovědnost, pokud se tam někomu něco stane. I proto zvažujeme, že výběr vstupného i dohled začne ještě před tím, než se vůbec postaví plot," dodává Jiří Tichopád.
