Celá věc začala tím, že se na mě obrátil s dotazem o radu člověk, který žije již přes dvacet let v Belgii. Ptal se mě, zda si on může otevřít běžný účet v České Republice. V tu chvíli mne nenapadlo nic jiného než zavolat na horkou linku dvou našich bank a zeptal jsem se na podmínky nutné k otevření běžného účtu ze strany občana jiné země EU.
 |
V České spořitelně a v Komerční bance mi operátoři sdělili, že je nutné, aby si vzal dotyčný s sebou pas a ještě jeden doklad totožnosti. Tyto dva doklady budou stačit k otevření účtu. Samozřejmě si cizinec musel přijít účet založit osobně.
Cizinec do České republiky na pobočku skutečně dorazil a účet se mu podařilo otevřít. Pracovník banky se ještě zajímal, zda má dotyčný momentálně u nás nějaké příjmy (například ze zaměstnání apod.). I přes negativní odpověď se cizinci podařilo konto zařídit.
V HSBC chtěli potvrzení od zaměstnavatele
Následně jsem navštívil tři země a pokusil se otevřít si běžný účet jako občan České republiky. Ve Velké Británii jsem navštívil banku HSBC v městě Luton, cca 50 km severně od Londýna. Do banky jsem nejprve zavolal a byl jsem ujištěn, že potřebuji pouze dva dokumenty. Pas a další doklad totožnosti. Při osobní návštěvě banky mi pracovník v cca deseti minutách představil celosvětovou síť HSBC a výhody, které banka přináší. Zejména zdůrazňoval poslání banky týkající se získávání klientů na základě doporučení.
Posléze se bankéř začal zajímat o otevření mého běžného účtu u jejich banky. Předložil jsem tedy dva doklady totožnosti. Po dlouhé diskuzi se mě zeptal, zda si nechám na běžný účet zasílat výplatu. Odpověděl jsem, že ne. Následně mě požádal, zda bych mu mohl předložit potvrzení zaměstnavatele ohledně příjmů za poslední dva roky a navíc přeložené do angličtiny. To jsem bohužel neměl. Jeho požadavek jsem považoval za poněkud nestandardní a jednoznačně nad rámec potřebných dokumentů.
Bohužel mi pracovník banky HSBC nebyl schopen vysvětlit, na co to chce. Jednoduše mi odpověděl, že bez tohoto potvrzení mi účet neotevře. Jeho požadavky sice byly nad rámec toho, co požaduje legislativa, avšak s otevřením účtu jsem jednoznačně neuspěl. Rozhodně byla zavádějící informace, kterou jsem dostal po telefonu, že mi na základě předloženého pasu a dalšího dokladu účet bez problému zařídí.
V KBC chtěli zjistit můj zůstatek na účtu v jiné bance
Podobně pozitivně naladěn jsem vstupoval do KBC v belgických Antverpách. Pracovnice místní pobočky se příliš nezaobírala představováním banky, ale pustila se přímo do řešení mého problému. Zpočátku vypadalo vše hladce. Nezajímala se o moje důvody. Navíc jsem přijel vyzbrojen potvrzením od zaměstnavatele ohledně dosažených příjmů. To proto, abych předešel nepříjemné situaci z Velké Británie. Paradoxně ji moje příjmy nezajímaly, ačkoliv jsem jí toto potvrzení nabízel.
Pracovnice banky přerušila na deset minut jednání a šla se poradit s nadřízeným. Po menší pauze přispěchala s tím, že by potřebovala referenci z jiné banky ohledně průměrného zůstatku na účtu v posledních dvanácti měsících. Když jsem se ptal na důvod pro takový dokument, tak mi podobně jako ve Velké Británii sdělila, že to jsou interní předpisy. Tím jsem opět neuspěl, neboť jsem požadovaný dokument neměl.
U ABN AMRO chtěli referenci od klienta banky
V ABN AMRO v nizozemském Eindhovenu mě od začátku přesvědčovali o tom, že nejlepší cesta k otevření účtu je v případě otevření právnické osoby založené pod holandským identifikačním číslem. Já jsem samozřejmě trval na svém a chtěl jsem si otevřít účet jako občan České republiky. Pracovník s kolegou mi sdělil, že bych byl první občan ČR otevírající si účet na jejich pobočce, avšak potvrdil mi, že běžné účty si běžně tam otevírají Belgičané nebo Němci. Tím pádem mne ujistil, že nechci nic zakázaného.
Vedle osobních dokladů si vyžádali potvrzení od zaměstnavatele (to jsem měl, což je překvapilo), avšak vytáhli ještě jeden trumf. Jako další podmínku si vyžádali to, aby se za mě "zaručil" někdo ze stávajících klientů ABN AMRO. To mě opravdu překvapilo. Zdůraznil jsem jim, že nemám v úmyslu si u banky půjčovat, ale pouze spořit. Výsledkem byl opět neúspěch a odchod s nepořízenou.
Výmluvy, nejednotnost požadavků a absence vysvětlení
Všechny tři návštěvy s cílem otevření účtu v zahraničí skončily v mém případě neúspěchem. Navzdory tomu, že všechny banky na svých telefonních linkách a v propagačních materiálech uvádějí, že k otevření účtu v cizině stačí dva doklady totožnosti.
Charakteristickým znakem všech návštěv byla malá informovanost ohledně otevírání kont ze strany zahraničních osob. Dodatečné podklady, které po mně byly požadovány, jednoznačně směřovaly k tomu, abych účet nakonec nezaložil. Důvod mi nikdo nevysvětlil.
Osobně si myslím, že jedinou cestou k založení konta v těchto třech zemích, je získání práce u nějakého místního zaměstnavatele. V jiném případě čeští občané moc šanci uspět nemají.
