Vydělal v ní na prémiích 416 670 korun, teď chce odletět zahrát si do Itálie a pak si dá dvoutýdenní přestávku na odpočinek. V příštím roce plánuje Nič herní přípravu v USA, akcím domácí série bud předcházet jeho účast na turnajích mezinárodní EPD Tour.
Po všech problémech se zdravím se dostavil obrovský úspěch. Co je příčinou zdařilého a rychlého návratu?
Sezona se mi opravdu vydařila. Vůbec jsem nemyslel v jejím průběhu na konečné prvenství. Důležité pro mě bylo, abych uspěl postupně na každém turnaji. Vždy jsem se soustředil jen na svoji a hru a neřešil jsem, jak hrají soupeři. Tři vyhrané turnaje jsou skvělé, ale také jsem zjistil, že dokážu stabilizovat svoji výkonnost.
Cesta zpátky mě stála hodně sil, ale vím, že jdu správným směrem. Ještě když jsem měl loni v létě ruku v sádře, už jsem pracoval na fyzičce, aby tělo zůstalo aspoň v nějakém sportovním režimu. Pak jsem se vrhl do práce. Golf je o dřině a já trénoval opravdu hodně. Věděl jsem ale, že mi nic jiného nezbývá. Na začátku roku jsem se pomalu dostával do herního tempa a věřil jsem, že se mi tvrdá práce v dobrém vrátí.
Kdy jste začal cítit, že se forma vrací?
První náznaky jsem pocítil na Tálích, kde jsem po prvním kole vedl. Hřiště je ale hodně náročné a ve druhém kole jsem už první místo neudržel. Ale pro mě byl úspěch už to, že jsem dokázal zahrát nejlépe první den. Znovu jsem pak pořádně makal a dočkal jsem se v Telči. Tam už jsem vyhrál a od té chvíle jsem se cítil hodně silný. Věděl jsem, že znovu mohu předvádět dobrý golf.
Nastal někdy v sezoně okamžik, kdy jste si říkal, že ta dřina přijde nazmar?
Jednou na jaře jsem se vrátil domů z jednoho zahraničního turnaje a najednou jsem nevěděl, co dál. Přišel jsem za tátou, že končím. Řekl mi, co si o tom všem myslí. Přes noc se mi všechno rozleželo v hlavě a ráno jsem šel zase trénovat. Prostě jsem se z toho vyspal.
O celkovém prvenství v Pilsner Urquell Czech PGA Tour jste rozhodl při Grand Finale v Kaskádě. Jak se zvládá takový poslední turnaj?
K celkovému pořadí jsem se záměrně nijak neupínal. Nechtěl jsem si tím zatěžovat hlavu. Bral jsem to jako další turnaj, kde můžu skončit hodně vysoko a třeba i vyhrát. Nejlepší pocit jsem měl z posledního kola. V sobotu se mi hra dařila a na každé jamce jsem přesně věděl, co chci zahrát.
Z konečného prvního místa v pořadí túry mám pochopitelně velkou radost, protože výkonnost našich hráčů se neustále zvyšuje a zkvalitňuje se i konkurence zahraničních hráčů, kteří na českou túru přijíždějí. A k tomu se hraje na výborných nových hřištích jako třeba tady v Brně nebo v Berouně. Takové vítězství navíc ukazuje, že jsem dobře pracoval celý rok a vyhnul jsem se nějakým herním úletům. Ve druhé polovině sezony jsem ani jednou nechyběl mezi nejlepší pětkou, což je radostné zjištění.
Neobáváte se dalších zdravotních komplikací?
Začal jsem na sebe dávat větší pozor a odboural jsem veškeré riskantní sportovní aktivity. Přestal jsem hrát po mnoha letech hokej a nejezdím ani na kole. Všechno teď řeším jen přes fitness centrum. Je to bezpečnější a klidnější. Už nechci zažít další zranění a těžký návrat zpátky.
Kde cítíte rezervy? Budete nějak zásadně pracovat na svém švihu?
Nejvíc se budu soustředit na krátkou hru. Právě ta častokrát rozhoduje o celkovém výsledku. Také bych chtěl zkvalitnit patování. Myslím, že bych mohl v každém kole ubrat takové dva paty. Švih řešíme s tátou, který je zároveň mým trenérem. Přes zimu plánujeme jednu velkou změnu, která by měla prodloužit mé rány. Víme, kde je problém, a budeme na tom intenzivně pracovat.
V golfu nerozhodují jen technické dovednosti, ale i hlava...
Hodně jsem se zklidnil a do hry nastupuji v podstatě vždy s čistou hlavou a jasným cílem. Zajímá mě jen moje hra a nic jiného. Dříve jsem měl okamžiky, kdy jsem dával hodně najevo své emoce a nedokázal jsem se od nich na další jamce oprostit. Teď se sice taky vyventiluju, ale už si to s sebou netáhnu dál. Mám za sebou několik sezení s psychologem a vidím, že mi to pomáhá. Stejně tak jsem přivítal i pozvání na divokou kartu na Moravia Silesia Open v Čeladné a také na Austrian Open. Hlavně turnaj v Rakousku byl pro mě obrovskou zkušeností.
