Nadstranický Rozpočtový úřad Kongresu je kvůli odlišným předpokladům optimističtější a čeká souhrnný desetiletý deficit "jen" 7,1 bilionu dolarů, což je v přepočtu asi 126 bilionů Kč a při současném tempu odpovídá zhruba 34 letům produkce celé české ekonomiky.
Americký státní dluh se za deset let podle nového odhadu vlády z dosavadní úrovně 11,7 bilionu dolarů zhruba zdvojnásobí. Vystoupí tak asi na 75 procent hrubého domácího produktu Spojených států.
Tak vysoké zadlužení není podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ve vyspělých zemích nijak neobvyklé, ještě vyšší poměr deficitu na HDP má podle něj například Belgie, Itálie nebo Japonsko. Dluh však může tlačit na růst úrokových sazeb ve finančním sektoru, což v důsledku zdraží hypotéky nebo firemní úvěry. To vše může v součtu oživení americké ekonomiky zbrzdit.
"Hospodářský růst v USA, stejně jako v řadě dalších zemí, by tak byl pomalejší než před vypuknutím finanční krize," shrnul Marek.
Dnešní odhady Bílého domu jsou bližší dosavadním předpovědím nadstranického Rozpočtového úřadu Kongresu. Ten však ještě dnes zveřejní aktuální odhady, které mohou být opět horší než dosavadní předpovědi.
Reforma zdravotnictví může padnout
Rozpočtový úřad Kongresu i vláda předpokládají, že letošní schodek vládního rozpočtu dosáhne rekordní úrovně 1,6 bilionu dolarů, více než trojnásobku dosavadního rekordu 459 miliard z loňského roku. Z původních 1,85 bilionu se odhadovaný deficit podařilo snížit proto, že vláda díky zlepšení situace ve finančním sektoru mohla z rozpočtu škrtnout rezervu 250 miliard na další pomoc bankám.
Závratný nárůst deficitu a dluhu může ohrozit velkolepé plány prezidenta Baracka Obamy na další stimulaci ekonomiky nebo zvyšování vládních výdajů na sociální programy. V ohrožení je především nákladná reforma zdravotnictví, která by mohla během deseti let stát nejméně bilion dolarů navíc.
Administrativa nyní očekává, že míra nezaměstnanosti letos dosáhne vrcholu asi na deseti procentech a příští rok začne pomalu klesat. Průměrná míra nezaměstnanosti se však i příští rok zvýší na 9,8 procenta z letošních 9,3 procenta, předpokládá Obamova ekonomická poradkyně Christina Romerová.
Obama v úterý nominoval šéfa americké centrální banky Bena Bernankeho na další čtyřleté období. - čtěte Obama chce Bernankeho dál v čele Fedu
Bernanke srazil kvůli krizi úrokové sazby na historické minimum a napumpoval stovky miliard dolarů do finančních trhů, aby zmírnil úvěrovou krizi a zastavil recesi.
