Dopadla na doskočiště na kolena a okamžitě si zakryla rukama obličej. Ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová, světová rekordmanka, která umí skákat 505 centimetrů, i napotřetí shodila laťku. Titul mistryně světa v tu chvíli připadl Polce Anně Rogowské, která okamžitě začala křepčit.
"Kdyby mi to někdo řekl ráno, začala bych se smát. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Možná jsem doufala ve stříbro. Ale zlato? To je pro mě velké překvapení. Dvě polské tyčkařky mají medaile z mistrovství světa? To je splněný sen. Teď chci polský rekord," uvedla Rogowská.
Isinbajevovou naopak přepadl smutek. Slzavé oči schovala pod kšilt čepice, nedívala se, jak medailistky Rogowská, její krajanka Monika Pyreková a Američanka Chelsea Johnsonová pózují s vlajkami pro fotografy. Pak hodně rychle zmizela z plochy.
Jelena Isinbajevová se odráží ke skoku...
... ale je zle. Laťku nepřekonala.
Nevyplatil se jí risk. Vstala ze svého úkrytu na ploše a začala se rozehřívat teprve v okamžiku, kdy se její soupeřky třídily na 465 centimetrech a v soutěži už zbyly jen čtyři. Základní výšku si nastavila dokonce o 10 centimetrů výš. "Ale nelituju toho. Kdybych skočila 465, nic by to neznamenalo."
Přitom letos zdolala v sezoně pod otevřeným nebem nejvíc 485 centimetrů v Římě. Vyhrávala závody, má naději na jackpot ve Zlaté lize, ale zdaleka neexcelovala na takových výškách, jak je u ní zvykem.
K tomu ještě její osmadvacetiletá polská soupeřka Anna Rogowská překonala 475 centimetrů na první pokus. Ležela na doskočišti a šťastně třepala nohama, zatímco Isinbajevová se chystala na první skok. Ruska se rozběhla a zhoupla se jen pod laťkou. Stadion zahučel překvapením. "Nevyšel jí rozběh," popisoval tyčkařský trenér Boleslav Patera.
Isinbajevová odložila tyč a rázovala k trenérovi. Na dráze málem zakopla. Gesty naznačovala, že si další dva pokusy odloží na následující výšku 480 centimetrů, což pak oznámila rozhodčím. Načež se schovala pod deku, do svého útočiště vedle boxu s pitím. Odsud jen občas vykoukla, jak si vedly soupeřky. "Představovala jsem si svá vítězství a dobré skoky, nikoli porážku," líčila Isinbajevová.
Jelena Isinbajevová
Podobnou situaci už zažila na olympiádě v Aténách, kde si dvakrát odkládala výšku a pak získala zlato a vytvořila jeden ze svých 26 světových rekordů. Ovšem tentokrát se scénář zatočil jiným směrem.
Při svém druhém pokusu ve finále mistrovství světa už se isinbajevová přehoupla přes laťku, jenže o ni zadrhla nohama i břichem a stáhla ji s sebou k zemi. Znovu zamířila ke kouči Vitaliji Petrovovi, opět se schovala. "Jelena je člověk. Každý má špatné dny," odtušila stříbrná medailistka, Američanka Chelsea Johnsonová.
Když potřetí přišel její čas, Isinbajevová si pečlivě nastříkala ruce sprejem, odříkala svou "modlitbičku", vlasy si znovu stáhla do culíku. Šestnáct vteřin před vypršením časového limitu, do jásotu publika, které hnalo do cíle stíplařky, vyrazila ke třetímu pokusu.
Téměř v okamžiku, kdy její krajanka Zarudněvová ztratila naději na zlato v běhu na 3000 metrů překážek, prohrála s padající laťkou i Isinbajevová. "Tohle se stalo, protože se to mělo stát. Doufám, že to pro mě bude pobídka pro olympiádu v Londýně," uvedla Isinbajevová.
