O vlivu člověka na klimatické změny se v posledních letech vášnivě diskutuje. Podle vědců se sice přesně změřit nedá, což ovšem neznamená, že neexistuje.
Do debaty často přispívá také český prezident Václav Klaus, který naopak tvrdí, že se problém globálního oteplování neúměrně nafukuje. "Dohodu G8 ale určitě komentovat nebude," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Radim Ochvat.
"Vliv člověka na klima je dominantní, další procesy mají menší dopad, třeba vulkanická činnost," podotkl klimatolog Metelka s tím, že dnes se dá s určitostí říct, že člověk je na prvním místě faktorů, které ovlivňují změny podnebí.
Preindustriální teplotaPodle Evropské enviromentální agentury (EEA) se pro výpočet tzv. preindustriální teploty počítá průměrná teplota v letech 1850 až 1899. Ta byla totiž i v průmyslové Evropě ještě takřka totožná se skutečným ale hůře teplotně zaznamenaným preindustriálním obdobím 1750 až 1799. Zdroj: Evropská enviromentální agentura |
Osmička nejsilnějších států se shodla, že průměrná teplota stoupá nebezpečně rychle a je třeba postup zpomalit. Jak? Omezením produkce emisí do roku 2050 o 80 procent.
"Osobně si myslím, že návrhy jsou nereálné z technického a ekonomického hlediska," poznamenal Metelka. Navíc opatření, které G8 přijme teď, se projeví nejdřív za 50 až 100 let. "Je rozjetých mnoho procesů s velkou setrvačností," zdůvodnil klimatolog.
Zaklínací formulky politiků i enviromentalistů
Prvním cílem by podle něj mělo být zastavení růstu emisí. "To je maximum, co se dá do roku 2050 udělat," domnívá se. "Politici ale první cíl přeskočili a dali si hned cíl emise snižovat."
Není sám, kdo si myslí, že politici ztrácejí styk s realitou. "Otázka je, jestli se takové požadavky dají vůbec realizovat. Vzhledem k trendu, jaký je, možná ani ne," naznačil Jan Pretel, který vede oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu.
"Enviromentalisté jsou přesvědčení, že to jde. Podle mě to jsou zaklínací formulky," dodal. Je to podle něj stejné, jako stavět naši státní energetiku na větrné energii nebo biomase.
Řešením může být jádro i adaptace
Vliv emisí by se podle Pretla neměl přeceňovat. Klima ovlivňují, ale ne osamoceně. "Jejich snížením problém nevyřeším," naznačuje Pretel, že problém je i jinde. "Měla by se přijímat adaptační opatření, přizpůsobit se," myslí si.
KLIMA V ČESKUZa posledních sto let se v globálním průměru oteplilo o 0,8 stupně, u nás o 1,1 až 1,3 stupně. U nás je to tedy skoro o 50 procent víc. |
Třeba v našich podmínkách po zkušenostech z posledních tří týdnů to podle Pretla znamená vytvářet varovné povodňové systémy, čistit koryta řek, nepovolovat výstavbu v místech, kde se voda opakovaně rozlévá. - o jediném varovném systému u nás si přečtěte zde
Řešením pro tuto chvíli je prý skloubení obou opatření, jak snižování skleníkových plynů, tak adaptace. "Existuje optimální míra, měly by být vynaloženy co nejmenší prostředky s co největším efektem. Kde ta míra je, by měli určit ekonomové," myslí si Metelka. Podle něj by se měly co nejdřív uvést v praxi dva kroky, úspory a přechod na jadernou energii.
Problém je ale i v tom, že rozvojové státy, které jsou nezanedbatelnými producenty emisí, nebudou mít na podobná opatření prostředky. Pomoc by měla přijít od vyspělejších.
Právě ta je aktuálně předmětem jednání mezi G8 a takzvanou skupinou G5, do níž patří Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika a Mexiko. Závazek ke snížení emisí tyto státy podmiňují výraznou finanční pomocí.
"Aby byla zajištěna kvalita, mohly by vyspělé státy v rozvojových zemích provozovat jaderné elektrárny. Bylo by to i opatření proti tomu, aby se radioaktivita dostala do nesprávných rukou," navrhl Metelka.
