Úterní jednání se snažila zablokovat opozice, aby ukázala, že koaliční strany už nemají sílu cokoli prosadit. Program schůze se podařilo schválit o jediný hlas. Topolánkovi pomohl jinak vesměs absentující odpadlík od ČSSD Evžen Snítilý.
Případný pokles mzdy se týká hlavně zaměstnanců, kteří mají hrubou mzdu nižší než dvacet tisíc korun. Ti by dostávali čistý plat řádově o desítky až stovky korun menší než nyní. "Rozpočet tím příští rok ušetří jedenáct miliard, ale zaplatily by to nižší a střední příjmové skupiny," varoval ministr financí Miroslav Kalousek.
Kdyby plán Topolánkovy vlády prošel, polepší si od příštího roku všichni zaměstnanci o několik stovek za měsíc. Všichni by totiž platili o 1,5 procenta méně na sociálním pojištění. To je obdoba daně, kterou za vás firma pro stát strhává z každé mzdy.
Například člověk s platem patnáct tisíc korun hrubého by od února měl výplatu tučnější o 270 korun. Člověk s padesátitisícovým platem by měl o tisícovku více. Přestože se vládě podařilo prosadit, aby schůze o změně daní začala, naděje na prosazení návrhu je spíše malá. Proti jsou sociální demokrati i komunisté, a to i přesto, že přináší úspory a vyšší mzdy hlavně jejich voličům.
Opozice není pro vládní návrh z principu. Navíc je pro ni podle politologů výhodnější snižovat daně až v době, kdy bude sama u moci. Vládní návrh (nižší sociální odvody a zachování 15procentní sazby daně) odmítají podpořit i rebelové z ODS Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel.
Chuť do toho nemá ani Evžen Snítilý, který vládu zachránil při schvalování programu schůze. "Zatím si spíš myslím, že nebudu pro," řekl v úterý MF DNES.
Rozhodnuté, jak budou hlasovat, nejsou ani dvě poslankyně, které opustily klub zelených – Věra Jakubková a Olga Zubová. Změna daní se v úterý ani nezačala projednávat, schůze bude pokračovat v dalších dnech.
Topolánek zůstává v klidu
"Ten stav je tu deset let a zatím to nikomu nevadilo. Mně to teď nevadí vůbec. Zatím jsme kromě dvou zákonů schválili všechno," hájí slábnoucí pozici své vlády Topolánek. Těmi dvěma hlasováními myslí zákon, který řešil financování škol v krajích, a církevní restituce.
Jenže kromě reformy daní i sociálních dávek a zavedení poplatků u lékaře už v létě 2007 a pak ještě nedávno přijatého nového trestního zákoníku se už moc zásadních hlasování nekonalo. Ta jsou naopak před vládou, ať už jde o radar USA, Lisabonskou smlouvu, daně či zákony ministra zdravotnictví Julínka.
Topolánkův kabinet se přitom už nedá nazvat většinovým, i když se koalici podařilo přetáhnout postupně čtyři poslance zvolené za ČSSD: Miloše Melčáka, Michala Pohanku, Evžena Snítilého a Petra Wolfa.
Otevřeně proti premiérovi a šéfovi ODS jde trojice rebelů kolem Vlastimila Tlustého a nevypočitatelné jsou dvě zelené poslankyně a občas i lidovec Hovorka. Jak dlouho může takový stav trvat?
Topolánek se neznepokojuje. "Teď všichni čekáme na kongres ODS a na to, zda Václav Klaus bude, či nebude chtít vládnout místo této vlády," řekl Topolánek. Překlad by zněl: jako největší riziko pro vládu vidí snahu prezidenta Klause "rozštípnout" ODS.
Velkou zkouškou pro vládu bude hlasování o Lisabonské smlouvě, které dal sice Ústavní soud zelenou, ale smlouva má v ODS řadu odpůrců. Podle šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře je shánění většiny v parlamentu sice těžké, koalice však chce v tomto způsobu vlády pokračovat, jak dlouho to půjde.
"Je to pořád lepší, než kdyby tu vládl Paroubek s komunisty," řekl Tluchoř. Jeho stranická kolegyně Miroslava Němcová míní, že je Topolánek schopen hnát situaci i k předčasným volbám, pokud by jeho vláda nemohla prosadit reformy.
Paroubek přirovnal pozici vlády závislé na přeběhlících k osudu psance. "Uvidíme, jak se situace vyvine po kongresu ODS. Jsme připraveni vyvolat nové hlasování o nedůvěře vládě, když uvidíme šanci na úspěch," řekl šéf ČSSD. Vládu je připraven shodit, i když v minulých dnech s Topolánkem jednal o možnosti smíru během půlroku českého předsednictví v Unii. Zatím se nedohodli.
