I kvůli nim se dnes v zákoně těžko orientuje, a navíc jsou někteří zaměstnanci a firmy zvýhodněni proti jiným.
Návrh ruší ze 118 výjimek více než třetinu, celkem 42 osvobození. Úředníci si při proškrtávání dali za cíl zbavit se skoro všeho, co není priorita. Jako nedotknutelné označili bydlení, rodiny s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, veřejnou prospěšnost a výzkum a vzdělání.
To znamená, že přežití mají jisté podpory stavebního i penzijního spoření, výzkumu a vývoje, životního pojištění či slevy na děti.
Křištálová lupa Návrat na scénu
Na odstřel se však už poněkolikáté dostalo například daňové zvýhodnění stravenek, což je v Česku byznys pěti firem o velikosti čtrnácti miliard korun ročně. Na rozdíl od minulých návrhů by tentokrát měly stravenky přijít o veškerou atraktivitu.
Firmy by už neměly mít možnosti dát si až 55 procent hodnoty poskytnutých lístečku do nákladů a snížit si o ně daně. Zároveň by zaměstnanec musel příjem ze stravenky zdanit, stejně jako třeba mzdu. I nadále by si však firmy mohly snižovat daně o náklady na závodní stravování.
Vydavatelům lístečků, kteří už přežily i kauzu s úplatky právě ve Sněmovně, se to nelíbí. "Loňské a letošní průzkumy potvrdily, že významná část zaměstnanců, kteří dnes chodí jíst do restaurací, by změnila svoje stravovací návyky směrem ke studeným svačinám," varuje Miroslav Sedlák, šéf Asociace provozovatelů stravenkových systémů a zároveň společnosti Sodexho.
Zhoršení zdravotního stavu obyvatel a hospodaření restaurací jsou jejich tradičními argumenty. S podobným nadšením se setkává i návrh na odbourání výhod režijních jízdenek pro zaměstnance dopravních podniků.
"Je přirozené, že firma poskytuje zaměstnancům určité výhody," říká odborář Českých drah Jaroslav Pejša s tím, že zrušení režijek prosazovali ministři už několikrát a jsou tady stále. Argumentem ministerstva financí je, ať firmy výhody klidně poskytují dál, ale za své.
Na oplátku za zrušení těchto a dalších výhod chce navíc ministerstvo financí zavést výdajový paušál pro zaměstnance. Jeho smyslem je, že by si každý zaměstnanec snížil příjmy o určité procento a tak platil nižší daň. Tuto úsporu by měl místo příspěvků na jídlo, oblečení či dopravu do práce.
"Skutečně nevím kolik, ale začít by se mělo s nižším procentem a postupně ho zvyšovat," říká k paušálu náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko.
Procento výdajového paušálu by se podle Chrenka určilo až dle možností rozpočtu. Zároveň by byl dán i absolutní strop, přes který by úleva nemohla jít.
Dnes mohou výdajové paušály využívat jen živnostníci. S tím, že by se hodily i pro zaměstnance, přišlo ministerstvo financí už v roce 2006 za sociální demokracie. Nápad úředníků se však tehdy nedostal ani na jednání vlády.
. Co se má ještě rušit– osvobození příjmů z prodeje bytů a nemovitostí, když prodej proběhne do pěti let od koupě Pramen: věcný záměr zákona o dani z příjmu |
Pokud jde o škrty dalších úlev, dotknou se všech možných oborů. O osvobození příjmů z darů mají například přijít zoologické zahrady. "V Zoo Praha bychom museli zdaňovat zhruba sedm milionů korun ročně," uvádí možné dopady šéf pražské zoo Petr Fejk. Zdaněním by tak přišli každý rok asi o 1,6 milionu korun.
Velké zoo podle něj změnu ustojí, hůře na tom budou ty malé. I jim už hrozil tento Damoklův meč loni, ale nakonec unikly. Zrušit nějaké zvýhodnění je totiž velký problém.
Loni ministerstvo financí navrhlo ke zrušení třináct výjimek. Jak návrh procházel vládou a parlamentem, tak se jejich počet postupně ztenčoval. Zbyla jich ani ne polovina, a to ještě těch méně důležitých. "Jelikož se bavíme o novém zákonu, nikoli novele, tak to reálné je," říká Chrenko na otázku, zda to není ztracený boj.
Teorie praví, že je třeba poškrtat co nejvíce výjimek, aby se zájmy skupin navzájem vyrušily. Své o tom ví bývalá náměstkyně ministra financí Dana Trezziová, dnes partnerka společnosti Procházka, Randl, Kubr. U nového zákona vidí jako větší problém to, že se v něm počítá i se spojením výběru daní a sociálního pojistného na jednom úřadě.
"Je to dobrá myšlenka, ale není na dva roky, protože budou třeba nové zákony o sociálním i zdravotním pojištění," říká s tím, že termín 2010 je tak těžko splnitelný.
Nejisté přitom nejsou nyní jen daně v roce 2010, ale i v příštím roce. Vlastimil Tlustý a jeho dva kolegové z ODS hrozí tím, že návrh vlády na snížení sociálního pojistného o 1,5 procenta nepodpoří. Tlustý svou podporu podmiňuje tím, že sazba daně bude 12,5 procenta a nikoli navržených patnáct procent.
To však vláda odmítá a zatím se jí podařilo prosadit svůj návrh do druhého čtení. Tlustý podle svých slov vyčká až do závěrečného schvalování. Pokud do té doby nepřistoupí na jeho návrh, změnu daní nepodpoří.
