"Sněmovní varianta by znamenala nárůst výdajů o pět miliard korun, s čímž státní rozpočet nepočítá," sdělil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
"Nyní se vyplatí na státních sociálních příspěvcích 46 miliard ročně, byl by to tedy nárůst o 11 procent. Senátní verze bude znamenat výdaje ve výši jen kolem 900 milionů korun," doplnil ministr.
Nečas také upozornil na to, že poslanecká verze počítala s nespravedlivým rozdělováním příspěvku. Rodiče dlouhodobě těžce nemocných dětí by dostávali vyšší částku než rodiče dětí, které jsou závislé na pomoci jiné osoby.
V příštím roce by navíc na tento příspěvek měli mít nárok jen rodiče dětí od sedmi do deseti let věku. Senátní úpravu nyní dostane Sněmovna k novému projednání.
V případě, že začne návrh Senátu platit, částka 7 600 korun by se do sedmi let věku dítěte vyplácela i nadále. Nadto by ale měli rodiče dlouhodobě nemocných dětí a dětí s trvalým postižením nárok na částku 3 000 korun.
| Vyplácení příspěvku podle návrhu Senátu | |
| dítě ve věku 7-10 let | od roku 2009 |
| dítě ve věku 7-15 let | od roku 2010 |
Při srovnání obou návrhů by rodiče, kteří by budou pobírat celých 15 let na dítě příspěvek podle sněmovního návrhu Aleny Páralové (ODS), dostali 1 368 000 korun. Senátní návrh za stejných podmínek počítá s vyplacením částky 890 400 korun.
