Po doběhu vypadala Zuzana Hejnová, jako by snad ani neměla za sebou rozběh na olympijských hrách. "V pohodě, úplně," usmívala se po své olympijské premiéře.
"Hlídala jsem si to hned od začátku. Říkala jsem si, že raději pošetřím síly na semifinále a nebudu se nikam honit za časem. Třetí místo stačilo, tak proč se vysilovat už v rozběhu," vysvětlila svoji strategii.
Zadržený běh naznačuje, že Hejnová má na lepší výkon. "Rezerva tam určitě byla," souhlasí. "Běžela jsem jenom tak, abych to přeběhla a jsem ráda, že to tak vyšlo. Abych bojovala o dráhu, to by mě stálo zbytečně moc sil. Mohla jsem s nima běžet vyrovnaně, ale v závěru jsem rovinku už vypustila."
Slabším časem zariskovala pouze možnost horší dráhy v dalším běhu. "O dráhu ani tak moc nejde. Samozřejmě bych nerada osmou. Uvidíme, co mi vylosují," neláme si s tím Zuzana hlavu. "Cítím se dobře a doufám, že to prodám."
Z pohody do nervozity ji nevykolejil ani plný olympijský stadion. "Neuvěřitelná atmosféra. Když jsem vstoupila na stadion, úplně mi běžel mráz po zádech," přiznala běžkyně. "Nesměla jsem se moc dívat kolem sebe, protože to člověka úplně pohltí a já se potřebovala soustředit na svůj výkon."
Na rozdíl od oštěpařky Špotákové si Hejnová pochvaluje povrch na dráze. "Dráha je dobrá, vyhovuje mi. Je tvrdá a rychlá," libuje si. "Samozřejmě. Technické disciplíny s tím mají problémy, ale běžci si nemohou stěžovat."
