"Všichni ví, že smlouva od 1. 1. 2009 platit nebude," prohlásil po jednání Topolánek.
Česko podle něj může z ratifikačního procesu odstoupit jedině tehdy, když stáhne podpis pod ní. "To neznamená, že ratifikační proces musí proběhnout letos a že nemůže být prodlužován," poznamenal. "Česká vláda určitě ten proces nebude nějak brzdit," dodal.
Ministr Schwarzenberg ovšem tvrdí, že Česko musí smlouvu přijmout co nejdříve. "Bylo by pro nás nejlepší, kdybychom smlouvu ratifikovali před prvním lednem, kdy začíná naše předsednictví EU," řekl novinářům.
Spojil jsem se smlouvou svoji politickou kariéru, řekl premiér
Z vládních kruhů přitom až dosud většinou zaznívalo, že není možné ratifikovat něco, co už minulý týden odmítli Irové. (o irském ne se dočtete zde) Právě jednomyslné přijetí všemi členy je přitom podmínkou, aby mohl reformní dokument vstoupit v platnost.
Zřejmě nejjasněji svůj názor vyjádřil prezident Václav Klaus. "Projekt skončil," prohlásil poté, co se dozvěděl výsledek irského referenda. - co říkala Evropa na irské referendum, si přečtěte zde
Vicepremiér Alexandr Vondra nevidí v irském ne důvod k nějaké frustraci. "Vytváří se jakési očekávání, že v říjnu bude všechno na stole. Já si myslím, že budeme rádi, když v říjnu bude na stole analýza a když se ke konci roku možná bude rýsovat nějaké řešení," poznamenal.
V Česku má Lisabonskou smlouvu na stole Ústavní soud. Ten by měl do podzimu posoudit, zda dokument neodporuje českému právnímu řádu. Topolánek řekl, že nechce předjímat, zda bude jeho vláda pro pokračování ratifikace, pokud by soud řekl, že smlouva nepředstavuje problém.
"Česká vláda schválila Lisabonskou smlouvu a já jsem ji podepsal a ten podpis nemíním stáhnout," doplnil podle ČTK. Zároveň poznamenal, že i on se smlouvou spojil svou politickou kariéru, protože se za ni postavil, ač je tam spousta věcí, s nimiž prý bytostně nesouhlasí.
Sarkozy: Rozšiřování EU se pozastaví
Pozdržení Lisabonské smlouvy zřejmě ovlivní i další rozšiřování Evropské unie. Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je nejdůležitější vyřešit současný "institucionální problém". Nepotěšil tak Chorvaty, kteří na vstup do společenství čekají.
Opačný názor zastává slovinský premiér Janez Janša, jehož země Unii v současnosti předsedá. "Nevidím jediný důvod, proč bychom se měli zaměřovat na rozšiřování. Nemělo by být obětí," uvedl Janša.
