Autoři popularizující vědu nemusí sami pracovat ve výzkumu, ale musí vycházet z poznatků uveřejněných v časopisech, které rukopisy podrobují náročnému lektorskému řízení. Každý má právo popularizovat svoje názory, avšak měl by je opírat o důkladné studium prvotních pramenů. Pramenů uveřejněných v časopisech zařazených do databáze Web of Science. Citace knih jiných pisatelů je citací z druhé ruky. S názory citovaných autorů Klaus sice může sympatizovat, nic to však nemění na tom, že tyto názory mohou být zcela chybné. Pouhá existence knihy a případně její prodejnost nejsou v tomto ohledu vůbec rozhodující.
Vezměme takového von Dänikena
Příklad: Erich von Däniken vydal spoustu knih, možná dostal i čestné doktoráty, jeho publikace však jsou bestsellery na poli řekněme svého druhu science fiction. Jeho názory mohou vyvolat hledání nových vědecky podložených poznatků, ovšem neopravňují se tím k zařazení do současného fondu vědecky prokázaných informací.
To neznamená, že Dänikenovy, Klausovy, Buchnerovy, Hugovy, Bookerovy, Northovy nebo Ludeckyho názory nebudou v budoucnosti potvrzeny. Nikdo z nich však není expertem v oboru, který popularizují. Stejně mohou být v budoucnosti vyvráceny poznatky považované v současnosti za potvrzené. Musí to však být provedeno seriózním postupem, nikoliv populárními a demagogickými hesly. Dokud hrozba globálního oteplování nebude vědecky vyvrácena, musí být brána vážně, protože její bagatelizování může mít velké a neodstranitelné důsledky. Seriózní vědci a politici vezmou jistě v úvahu oprávněný požadavek, aby přijatá opatření nezpůsobila víc škody než užitku.
Vypovídající faktory
Studium literatury k jakémukoliv tématu je pracné a časově náročné. Často vyžaduje týmovou spolupráci lidí, kteří mají hluboké znalosti v oboru. Dostatek času a vpravdě hluboké znalosti klimatologie, negativních vlivů životního prostředí nebo onkologie si lze u Václava Klause jen stěží představit. Vždyť necituje a nestuduje ani prameny ze svého vlastního oboru, jímž se zabýval před vstupem do politiky! Svoje ekonomické názory nepovažuje za nutné prověřit nezávislým lektorským řízením v mezinárodním časopise a necítí potřebu je zpřístupnit odborné veřejnosti uveřejněním v takovém mezinárodním časopise.
Konkrétně: dvanáct z patnácti jeho článků bylo uveřejněno v časopise Politická ekonomie, dva v Ekonomicko-matematickém obzoru a jeden v Ekonomickém časopisu. Žádný z těchto časopisů se neobjevuje v Journal Citation Reports, nemá tedy stanoven tzv. impakt faktor, tedy faktor vyjadřující jeho vliv v oboru podle citovanosti uveřejněných příspěvků. A jako tzv. původní sdělení je označeno jedenáct článků Václava Klause, tři jsou diskusní příspěvky a jeden příspěvek je redakční. Všechny články byly dohromady citovány pětkrát, ale jen jeden citující je ze zahraničí.
Přístup Václava Klause k výzkumu a vědě se tudíž - přísně vědecky vzato - neslučuje s titulem univerzitního profesora a - politicky vzato - ohrožuje prestiž hlavy státu.
