Ekonomický guru a bývalý guvernér americké centrální banky Fed Alan Greenspan toto úterý prohlásil, že Spojené státy už jsou pravděpodobně v recesi nebo se v ní brzy ocitnou. Špatné zprávy z USA přicházejí od loňské krize na úvěrových trzích. Slovům Alana Greenspana přidávají na váze výsledky amerického nemovitostního trhu. Výstavba domů v USA se za celý rok 2007 propadla o 25 %, což je největší propad za posledních 27 let. Čtvrteční údaje amerického ministerstva obchodu dokládají prohlubující se krizi na trhu s realitami, což zvyšuje pravděpodobnost recese americké ekonomiky.
Současný guvernér americké centrální banky Fed Ben Bernanke se ve čtvrtek vyslovil pro vytvoření balíčku fiskální stimulace a dodal, že Fed je připraven agresivně jednat, aby pomohl odvrátit vysoké riziko recese americké ekonomiky. Současné události potvrzují, že americká centrální banka na konci ledna zřejmě výrazně sníží úrokové sazby. Analytici se zatím přou, zda to bude o půl, nebo dokonce o 0,75 %.
S&P 500 oslabil, dolar se vzpamatoval
Tato situace se negativně odráží jak na amerických burzách, tak na finančních trzích po celém světě. Hlavní akciový index burzy v New Yorku S&P 500 tento týden oslabil již o téměř 6 % a od počátku roku index poklesl o hrozivých 10 %. Americký dolar vůči společné evropské měně euro od počátku roku významně oslaboval a v pondělí se dostal až blízko svému historickému minimu, těsně pod úroveň 1,49 dolaru za euro. Od úterka se ovšem začalo dolaru dařit a momentálně se obchoduje kolem úrovně 1,465 dolaru za euro.
Důvodem posilování dolaru v posledních dnech byl především komentář jednoho z členů rady guvernérů Evropské centrální banky a šéfa lucemburské centrální banky Yvese Merscha, který upozornil na hrozící nebezpečí tlaků působících na zpomalení tempa hospodářského růstu v eurozóně. Merschova slova investory evidentně zaskočila a dodala důvod, proč opět po delší době prodávat evropskou měnu, která posilovala díky špatným zprávám z ekonomiky USA. Toto posílení dolaru se však zatím jeví jako krátkodobé, jelikož bude zejména záležet na dalších ekonomických zprávách z USA. ECB totiž ani zdaleka nečelí takovým problémům jako centrální banka USA.
Největší bankovní gigant v USA Citigroup oznámil, že za poslední čtvrtletí loňského roku zaznamenal ztrátu ve výši téměř 10 mld. dolarů. Citigroup se tak zatím stala největší obětí americké hypoteční krize. Kvůli této krizi musela banka odepsat 18 mld. dolarů špatných investic. Tato situace se také odrazila na ceně akcií Citigroup, které od počátku roku poklesly již o 14 %. Mezi dalšími bankami, které oznámily vysoké odpisy a ztráty, patří například Merrill Lynch, Morgan Stanley či UBS.
Koruna si pohoršila
Česká koruna po týdnech výrazného posilování začala tento týden vůči americkému dolaru oslabovat. Zatím ztratila přibližně 2,5 % a momentálně se obchoduje za kurz okolo 17,84 korun za dolar. Vůči euru si koruna tento týden také nevedla příliš dobře, ztratila přibližně 1 % a obchoduje se za kurz 26,14 korun za euro. Koruna oslabovala kvůli zmíněnému komentáři Yvese Merscha, který soudí, že by mohla mít krize v USA významnější vliv na ekonomiky v Evropě. Českou měnu nicméně podpořil viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, který se vyjádřil ve prospěch dalšího zvyšování úrokových sazeb.
Krize se blíží do Evropy, burzy ztrácejí jedna po druhé
Mnozí analytici a ekonomové se domnívají, že se americká finanční krize pomalu, ale jistě přesouvá do Evropy. Dopad na Česko můžeme pozorovat na pražské burze. Její hlavní akciový index PX tento týden oslabil již o 5 %. Od počátku roku došlo k poklesu o významných 13,5 %, což znamená, že investoři ztratili praktický celý zisk za loňský rok. Důvodem je jednak to, že české akcie jsou oproti sousedním trhům poměrně drahé, a navíc celá střední a východní Evropa ztrácí pověst regionu, kde hypoteční krize neměla na stav reálné ekonomiky žádný vliv. Díky tomu oslabují všechny evropské burzy. Polská burza ztratila od počátku roku 15 %, londýnská, pařížská a frankfurtská burza ztratily po 7 %.
Ropa a zlato šly s cenou dolů
Severomořská ropa Brent tento týden zlevnila o 3 % a obchoduje se za 88,6 dolaru za barel. Americká lehká ropa také zlevnila a obchoduje se za 89,6 dolaru za barel. Pokles cen ropy je způsoben pozitivním vývojem ropných zásob a také obavami z recese v USA. Cenové maximum černého zlata nad 100 dolary za barel ze 3. ledna se zdá být v nedohlednu.
Zlato se na počátku týdne obchodovalo za cenu nad 900 dolary za trojskou unci, nicméně poté byl na trhu patrný zvýšený zájem investorů o výprodeje zlatého kovu. Pokles ceny zlata také způsobil posilující dolar. Jelikož je zlato obchodováno právě v amerických dolarech, pokud americká měna posiluje, je nutné, aby cena zlata klesala, aby se reálná hodnota zlatého kovu udržela.
Celkově můžeme konstatovat, že se současná situace na finančních trzích odvíjí zejména od ekonomické situace v USA. Aktuální zprávy nenaznačují nic pozitivního, proto bude pravděpodobně důležité vyčkat na konec ledna, kdy americká centrální banka s velkou pravděpodobností sníží klíčové úrokové sazby (federal funds rate) o půl, nebo dokonce o 0,75 procentního bodu. Díky tomuto kroku by mohlo dojít ke snížení kapitálových nákladů, což by mohlo pomoci oživit americké akciové trhy.
Americké domácnosti oproti svým evropským protějškům totiž drží velkou část svého bohatství právě ve formě akcií a jiných finančních aktiv, a proto mají akciové kurzy významný vliv na spotřebu amerických domácností. Pokud jsou totiž kurzy finančních aktiv nahoře, bohatství Američanů je větší a to jim poskytuje určitou psychologickou podporu k utrácení a ke spotřebě. Spotřebitelská poptávka tvoří velkou část HDP Spojených států a díky tomu je chování spotřebitelů nesmírně důležité pro celou americkou ekonomiku, nemovitostní trh nevyjímaje. Ekonomický gigant – USA – potom dále ovlivňuje ekonomické dění a stav na finančních trzích v dalších částech světa.
