O pořadí rozhodovaly jejich vědecké výsledky za rok 2006, tedy kritéria, podle kterých se tvoří respektované žebříčky ve většině vyspělých zemí. V Česku takové srovnání dosud chybělo.
Rozhodovalo vědecké bádání a ne třeba obtížnost zkoušek, vybavení učeben či dostupnost kolejí. Publikace v mezinárodních odborných časopisech, ze kterých MF DNES vycházela, svědčí o tom, kolik má vysoká škola mezi svými pedagogy celosvětově uznávaných osobností.
"Na Západě je obvyklé porovnávat univerzity podle výsledků jejich vědecké a publikační činnosti," říká profesor Josef Berger z Jihočeské univerzity, který vyučuje práci s vědeckými informacemi a působil na několika světových univerzitách.
Z celkového srovnání veřejných vysokých škol vyšla jako nejprestižnější Vysoká škola chemicko-technologická v Praze následovaná Univerzitou Karlovou.
Na druhém konci žebříčku skončily zejména mladé a prakticky orientované školy. Neznamená to, že se na nich studuje špatně, své postavení mezi zavedenými univerzitami si budou muset teprve vybojovat.
Proč je důležitá věda?
Vědecké výsledky univerzity sice nejsou vším, co může mít při rozhodování význam, vypovídací hodnotu však mají velkou. Věda a výzkum je tím, co vysokou školu v kvalitě výuky nejvíc odlišuje od střední školy. Vychází najevo, zda škola přispívá ke vzdělávání svých studentů vlastním vkladem, nebo jen reprodukuje poznatky jiných.
Právě proto mají znalosti z prestižních světových univerzit jinou váhu než ze škol, které nikdo nezná, protože pedagogové nepublikují vědecké výsledky.
"České univerzity nejsou na takové srovnávání zvyklé. Snad i proto mezinárodní žebříčky nezařazují mezi 200 nejvýznamnějších univerzit světa žádnou z nich," říká Josef Berger.
Zdejší školy si podle něj nedávají ve vědě vysoké cíle i proto, že se výše státních dotací odvíjí od počtu studentů, a ne od vědeckých výsledků jako ve světě. Mezi vědeckými výsledky a výukou vidí souvislost i rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl. "Na univerzitě mají mít studenti každodenní kontakt s vědci, kteří jsou mezinárodně aktivní," říká.
Co přesně žebříčky hodnotí
Právě mezinárodní databáze posloužily ke srovnání českých vysokých škol. Tabulky byly sestaveny podle kritérií mezinárodní skupiny International Ranking Expert Group (IREG). Pro každoroční prestižní srovnání světových a britských univerzit je používá například deník The Times.
IREG hodnotí, kolik Nobelových a jiných významných cen získali vyučující a absolventi univerzity či kolik je mezi nimi "vysoce citovaných" autorů.
Protože nositelé Nobelových cen na českých univerzitách nepůsobí a ani v databázi 250 nejcitovanějších autorů z každého vědního oboru nejsou žádní pracovníci českých univerzit, pro srovnání byla použita jen ostatní kritéria IREG – publikace v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science, počet publikací v respektované světové databázi Web of Knowledge a konečně velikost dané univerzity, s kterou se množství publikací porovnalo, aby bylo srovnání spravedlivé.
V žebříčku MF DNES je za každou publikaci v databázi Web of Knowledge přidělen jeden bod univerzitě, jejíž adresa je u textu uvedena. Článkům z Nature a Science je přidáno vždy po 50 bodech.
Velikost univerzity odpovídá počtu studentů v tisících a vychází z údajů ministerstva školství. Počet bodů je vydělen velikostí univerzity a podle výsledku je sestaveno pořadí škol.
Srovnání vysokých škol podle vědeckých výsledků za rok 2006Pořadí Název fakulty ISI N/S Velikost Koeficient 1. Vysoká škola chem.-technol. v Praze 287 0/0 4 72 * ISI = počet publikací v databázi Web of Knowledge, světově respektované databázi vědeckých publikací; |
Praktické je také srovnání jednotlivých fakult podle oborů. Právě to může být vhodným návodem, kterou školu si vybrat a o jejíž titul v budoucích letech usilovat.
Podívejte se na srovnání jednotlivých fakult:
FAKULTA PRÁVNICKÁ A EKONOMICKÁ
PŘÍRODOVĚDNÉ A JIM PŘÍBUZNÉ FAKULTY
LÉKAŘSKÉ A ZDRAVOTNICKÉ FAKULTY
ZEMĚDĚLSKÉ A VETERINÁRNÍ FAKULTY
FILOZOFICKÉ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ FAKULTY
