ČTĚTE TAKÉ:
Za srážku nemohu, tvrdil Veleta soudu
Takzvaný hlavní brzdič měl být zkoumán v laboratoři výrobce v Hannoveru. "Ztratil se během přepravy a dosud se ho nepodařilo najít," řekl před karlovarským soudem znalec v oboru silniční dopravy Bohumil Málek.
"Hlavní brzdič měla zkoumat německá laboratoř, protože vzhledem k rozsahu jeho poškození to v Česku nikdo nedokázal," uvedl Málek.
"Součástka byla odeslána do Německa jako poštovní zásilka. Na místo určení ale nikdy nedorazila. Po čase pošta oznámila, že pátrání po ní bylo bezvýsledné. S ohledem na další zkoumání se ale domníváme, že byl brzdič v pořádku," řekl Málek.
Auta byla bez závad, říkají znalci
Znalec u soudu také komentoval odborné posudky a expertizy obou vozidel. Havarované auta znalci několikrát prohlédli a dospěli k závěru, že ani jeden z nich neměl závadu, která by mohla zavinit nehodu.
Zkoumání se zaměřila na deformace karoserií i součástí vozidel a kontrolu brzdové soustavy avie Františka Velety. Jejím selháním se, mimo jiné, Veleta hájil.
"Na superbu jsme závadu nenašli. Potvrdilo se, že řidič nepoužil bezpečnostní pásy. U avie byla v nevyhovujícím stavu jedna z pneumatik a pravá zadní brzda měla asi o třetinu sníženou účinnost. Tento technický stav ale nehodu neovlivnil," uvedl znalec.
Z posudků vyplynulo, že Hlinkův superb jel v posledních okamžicích před nehodou rychlostí mezi 106 až 111 kilometry za hodinu a Veletova avia rychlostí 45 až 47 kilometrů v hodině. V okamžiku nárazu jel podle znalců superb 67 až 75 kilometrů v hodině a avia 25 až 27 kilometrů v hodině. Za této situace řidiči už střet nemohli odvrátit.
František Veleta čelí obžalobě z ublížení na zdraví. U soudu ale zopakoval, že je nevinný. Podle žalobce přejel při odbočování do protisměru a nedal Hlinkovu superbu přednost. Veleta ale říká, že ze silnice odbočovat nechtěl, ale lekl se zvířete přebíhajícího přes silnici. - více zde
SOUVISLOSTI:
Články iDNES o nehodě Ivana Hlinky
