Jinak příští týden ministři zahraničí EU nejspíš nedoporučí, aby Brusel zahájil s Chorvatskem jednání o podmínkách jeho přijetí do unie.
Po letech příprav, kdy Chorvatsko podle názoru diplomatů udělalo hodně, aby se odpoutalo od dědictví válek v devadesátých letech, se Gotovina stal posledním, ale zásadním zádrhelem.
"Je to, jako kdybyste po nás chtěli, abychom našli Usámu bin Ládina," hájí zemi chorvatský prezident Stjepan Mesič.
Tomu však nevěří hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ITCY) Carla del Ponteová. "Dokud nebude převezen do Haagu, nelze říci, že Chorvatsko plně spolupracuje s ICTY," uvedla. A pro Brusel je postoj Haagu směrodatný.
Včera velvyslanci členských států EU proto dali najevo, že pokud nebude Gotovina během týdne na cestě do Haagu, rozhovory nezačnou.
Největšími odpůrci zahájení rozhovorů bez vydání Gotoviny, který má údajně na svědomí 150 životů, jsou Britové, Holanďané, Švédové a Finové. Naopak Rakousko, Maďarsko či Slovensko za Chorvaty bojují.
Česko se přiklání k názoru, že spolupráce s ICTY musí být jasně prokázána. "Abychom mohli se startem jednání souhlasit, potřebujeme nezvratné argumenty, ale pokud bude Gotovina vydán, je nutné jednání zahájit okamžitě," řekl velvyslanec při EU Jan Kohout.
Hrozí tedy, že chorvatské datum bude posunuto nejen o několik měsíců, ale až na podzim, kdy by mělo začít jednání s problematickým Tureckem, což by nebyla pro Záhřeb dobrá zpráva.
Chorvatská vláda pak varuje, že by odložené jednání mohlo vyvolat euroskeptické nálady a podporu nacionalistických proudů.
"Pro Chorvaty je to značně citlivá záležitost, pro některé je Gotovina zachránce a osvoboditel obléhaných měst, ale většina veřejnosti jeho vydání podporuje," říká český velvyslanec v Záhřebu Petr Buriánek.
