VŠE O KATASTROFĚ
články | fotografie
konta | krizové linky
Lidé, kteří prožili katastrofu, teprve začnou psychologické ambulance vyhledávat. "Posttraumatický stres se neprojeví naplno hned, ale až po měsíci a někdy i později," vysvětluje.
"Fyzické potíže nemáme, nebyli jsme zranění, ale tragédie zanechala v každém z nás hluboké stopy," říká Jiří Štefl z Brna. "Dcera měla po návratu noční můry a ještě teď, když vidí záběry v televizi, někdy se rozbrečí. Všichni cítíme silný soucit s lidmi, které tsunami postihlo," dodává.
Blance Peškové z Hradce Králové po návratu z Asie trvalo týden, než si zvykla na domácí zvlhčovač vzduchu. "Dřív mi šplouchání vody a pára nevadily," říká žena, jejíž rodinu rozdělila vlna a ona dvě hodiny nevěděla, zda její muž a jedna z dcer žijí.
Mám nutkání pomáhat
Dnes je opět tak zaměstnaná, že přes den nemá čas myslet na to, jaký strach tehdy prožívala. "Ale jsou chvíle, kdy se vzpomínky vracejí. Úplně zapomenout se na to asi nedá do konce života," podotýká.
Totéž říká i jednatřicetiletá Klára Tomášková, která podniká v cizině, ale z poničené Srí Lanky přijela za rodiči do Česka a organizuje odtud humanitární pomoc.
"Nic se mi nestalo. Přesto mám blbé sny a jsem agresivnější a výbušnější než před katastrofou. Cítím silné nutkání pomoci lidem na Srí Lance a štve mě, že některé zdejší humanitární organizace o spolupráci nestojí," zlobí se žena.
S pomocí dalších dvou lidí, které poznala v Asii, už tam na vlastní pěst poslala tunu humanitární pomoci: léky, chirurgické nitě, nástroje, dezinfekci. Teď sbírá věci pro kojence.
Psycholog Kořán její změny nálad i silnou potřebu pomáhat chápe. "Je to jeden ze způsobů, jak se vyrovnávají se situací lidé, kteří cítí vinu za to, že přežili. Je dobře, že pomáhají, ale měli by myslet i na sebe a vyhledat psychologa," radí.
Češi infekční nemoci nemají
V jednom směru si mohou lidé, kteří přežili tsunami, oddechnout. Lékaři infekčních klinik v zemi dosud neléčili ani jednoho pacienta nakaženého cholerou, tyfem či malárií a už ani nepředpokládají, že by vážně onemocněl někdo z turistů, kteří byli v Asii v době katastrofy.
"Čtyři pacienty jsme hospitalizovali, jedenáct jich ošetřili ambulantně. Nikdo ale neměl vážnější problém než cestovatelský průjem," řekla primářka pražské infekční kliniky na Bulovce Hana Roháčová. Stejnou zkušenost potvrdili i její kolegové v jiných městech. Shodli se i v názoru, že nehrozí epidemie.
"V pondělí sice volal muž kvůli své přítelkyni, která se od návratu z Asie cítí špatně a trpí únavou. Doporučili jsme, ať se u nás staví. Ale myslím, že problém bude spíš v psychice," míní vrchní sestra pražské infekční kliniky Květuše Novotná.
 Klára Tomášková s jedním z mnichů, s nímž pomáhala na Srí Lance. |
