I předseda vlády Jan Peter Balkenende se nevěřícně ptá: "Co se to děje s naší zemí?"
Tucet násilných útoků na školy, mešity a kostely, desítka zatčených, první zranění při protiteroristické policejní operaci - to se děje.
A zatím se nezdá, že by tyto projevy nenávisti jen tak ustaly, vzdor výzvám politiků a osobností, jako je královna Beatrix.
Krutá, téměř rituálně provedená vražda van Gogha z minulého týdne posloužila jako rozbuška. Od chvíle, kdy se Nizozemsko dovědělo, že pachatelem je islámský radikál, hoří či vybuchují svatostánky různých vyznání a muslimské školy.
"Nálada se úplně změnila," soudí podle listu Die Zeit nizozemský politolog René Cuperus, který pracuje pro amsterdamskou levicovou nadaci Wiardi Beckman. Podle nizozemských listů zažila země s vraždou van Gogha své "zcela vlastní 11. září", a to přesně 911 dní po atentátech v New Yorku a Washingtonu.
Nizozemsko si začíná uvědomovat věci, které dosud opomíjelo: že v řadě měst existují "černé čtvrti" s "černými školami", kam žádný rodilý Nizozemec nepošle své dítě. Že i v této klidné zemi existuje násilná a radikální islámská scéna - a nejen ona, jak ukazují útoky posledních dní.
Nebo že nizozemská otevřenost a tolerance bývají zneužívány. List International Herald Tribune připomíná společnost v městě Nieuwegein, která udržuje řadu internetových stránek patřících skupinám, jako je palestinský Hamás, pachatel řady protiizraelských útoků.
Když byla počátkem týdne zničena muslimská škola v Eindhovenu, poznamenal jeden z místních lidí pesimisticky: "Není to první takový incident. A budou další."
Nevraživost se ukázala
Násilí mezi "pravými Nizozemci" a přistěhovalci není nic nového, i když noviny o něm dosud příliš nepsaly. Útoky z posledních dnů však ukázaly, jak silně jsou v navenek tolerantním Nizozemsku zakořeněny pocity nepřátelství k cizincům.
Tyto nálady politicky využil už populista Pim Fortuyn před dvěma lety, když hlásal, že Nizozemsko je "plné" (cizinců) a tvrdil: "Chci, aby má země byla taková, jako za mého dětství."
Nepatřil však - na rozdíl od van Gogha - k elitě země, a tak jeho výzvy našly odezvu hlavně mezi obyčejnými lidmi a jeho zavraždění ekologickým fanatikem vyvolalo šok spíše u veřejnosti než u špiček.
Nyní je odsuzování cizinců, zvláště muslimů, daleko snazší. "Pokud je (vražda van Gogha) důsledkem jeho výpadů proti islámu, pak v této zemi už člověk nemůže rozumně žít pospolu," řekl ministr spravedlnosti Piet Hein Donner. Skinheadi, kteří minulou středu pochodovali ulicemi Amsterdamu a skandovali hesla proti cizincům, říkali totéž, jen jinak a rezolutněji.
Politici nyní začínají vyjadřovat pocit, že se země ocitla v ohnisku civilizačního střetu, v "souboji mezi svobodným slovem a náboženskými fanatiky", jak uvedl šéf opozice Wouter Bos.
Vedle kritik a odsudků zaznívají i ojedinělá sebekritická vyjádření. "Mnozí lidé litují, že se nepodařilo provést právní zásah na obranu muslimských cílů před nenávistnými útoky van Gogha, tak jako to udělal jeho židovský kolega kvůli sérii (van Goghových) komentářů, obecně považovaných za antisemitské," napsal nizozemský publicista Henk Spaan.
Vraždu van Gogha provedl pravděpodobně mladík marockého původu. Jenže dvě pětiny lidí z této skupiny nedokončí základní školu a tomu odpovídají jejich šance na slušný život i schopnost bránit se nenásilně před výpady.
 Kontroverzní nizozemský filmový režisér a novinář Theo van Gogh (srpen 2001) |
