"Křtil jsem dvě knížky, byl v různých firmách... Volali mi i kamarádi, ať přijdu někam na besídku. Ale to bych se ujezdil. Kývl jsem jen na pár věcí.
Od olympiády jsem trénoval maximálně pětkrát, a to ještě počítám exhibici v Berlíně a hodinový víceboj ve Villachu. Udržoval jsem se jenom běháním, technické disciplíny jsem si vůbec nevyzkoušel.
Ale čekal jsem, že to bude bouřlivé.
Už jsem zažil stříbro ze Sydney a teď vím, jaký je rozdíl mezi stříbrem a zlatem. Stejný jako mezi bronzem a čtvrtým místem. Strašný skok. Najednou jsem někde jinde.
Teď ale musím změnit plány. Žádná další autogramiáda. Žádná cesta do Monaka na vyhlášení světového atleta roku. Když mi bude líp, zajdu do kina. Láká mě film Já, robot.
Příští týden mě čeká poslední desetiboj sezony v Talence. Jestli to neskončí průšvihem?
Nikdy jsem si nehrál na neporazitelného, když člověk netrénuje, musí počítat s tím, že nevyhraje. Supervýsledek určitě neudělám, ale nechám se překvapit, co předvedou ostatní.
Jestli slavili a polevili podobně jako já.
Když se podíváte na vítěze z minulosti, pořádný výsledek v Talence udělal jen Američan O'Brien v roce 1992. Ten měl ovšem motivaci, protože tehdy nebyl na olympiádě a chtěl se ukázat.
Jinak se tam vyhrávalo s 8400 body, což jsem schopný udělat i bez speciálního tréninku. Clay bude možná nažhavený, aby mě poprvé porazil. Ale prohrát v Talence, to by pro mě nebylo zase tak strašné.
Škoda jen, že jednou z disciplín není golf. Ten mi teď jde nejlíp."
