A teď je čas se podělit, nikoli nás kritizovat, že lákáme německé firmy na nízké daně a rozpočet si léčíme z evropských fondů, jak opakovaně uvedl německý kancléř Gerhard Schröder.
Škromachův výpad na ožehavé česko-německé půdě vzbudil údiv historiků, ekonomů i domácí opozice. Převažující názor je, že Němci nemají na strádání Česka za komunismu žádnou vinu a že Škromach používá zbytečně provokativní argumenty.
"Naše momentální nízká životní úroveň je také daní za vysokou životní úroveň v těch stávajících evropských zemích, která byla vybudována v dobách železné opony. Já myslím, že teď je doba vyrovnání a vrácení toho, co nám vlastně ještě v rámci tohoto vyrovnání dluží," prohlásil Škromach na výslovný dotaz, co si myslí o Schröderově kritice.
Schröder, ale třeba i politici ve Švédsku či Nizozemsku kritizují nové členy EU za nechuť zdanit podniky a bohaté lidi a vybrat dost peněz na silnice či ekologii. Bohaté státy naznačují, že by pak mohly posílat do evropského rozpočtu méně peněz a daňovým škůdcům tak přiškrtit evropské dotace.
Světoví ekonomové jsou spíš na straně Východu, protože vysoké daně považují za hlavní brzdu Evropy. Reakci českého ministra považují za neobratnou, zvláště pro německé uši. "To zní jako reparace," reagoval šéf Evropské akademie v Berlíně Eckart Stratenschulte v narážce na finanční tresty uvalené na Německo kvůli válečným škodám.
"Češi, Poláci či Slováci byli samozřejmě obětí rozdělení světa a je pravda, že se svět mohl rozvíjet různě. Vina Němců to však určitě nebyla," uvedl berlínský publicista a profesor Jaroslav Šonka.
Podle Stratenschulteho je od Škromachova výroku kousek k debatám o rozpoutání druhé světové války, což je téma, které už do současné politiky nepatří. "Vláda by měla požádat pana ministra Škromacha, aby se zdržel zahraničněpolitických výroků, a to tím spíše, vychází-li z argumentace, že imperialistické státy nás dál vykořisťují," uvedl senátor Josef Zieleniec, podle něhož však se svými výroky neuspěje ani Schröder.
Šéf německé vlády tento týden zopakoval, že "nejde", aby noví členové EU měli nízké daně a chtěli chybějící peníze od EU. Podle českých diplomatů v Německu je kancléř pod tlakem odlivu investic. Například na Mostecku chce podle tamní hospodářské komory třetina německých investorů nabírat nové lidi.
