A nejen je. Na první schůzku si za svého premiérování pozval předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou. Jak jinak - na šest. Podle mluvčího úřadu ji to nijak nezaskočilo.
Jako by se do českých zemí vracel duch císaře Františka Josefa. Mocnář nemohl ráno dospat a jeho rytmu se musel přizpůsobit chod institucí. Se Špidlou se už musela sladit jeho ochranka, která s ním chodí ráno běhat. "Když to nevadí lidem, kteří chodí do továrny nebo poklízet kravám, nemůže to vadit ani politikům," komentuje porady o šesté ranní s úsměvem Špidla. "Ráno jsou lidi koncentrovanější a čerstvější," dodává.
Pozor, jde o zdraví
Jenže v tom se hluboce mýlí. Jak potvrzují lékaři, záleží na tom, jak je lidský organismus nastaven. A nastavení na šest je spíš extrém. "Někteří lidé, skřivani, jsou svěží brzy ráno, naopak sovy se rozjíždějí pomalu a pracují dlouho do večera.
To je vrozené a moc se to ovlivnit nedá," říká expert na problematiku spánku, neurolog Miroslav Moráň z brněnské fakultní nemocnice.
Obou skupin je v populaci tak po patnácti procentech, valná většina národa je podle Moráně nastavena na vstávání mezi šestou a sedmou a začátek pracovní doby mezi sedmou a osmou.
Jak upozorňuje neurolog, násilné převádění na jiný rytmus může ovlivnit lidský organismus, jeho psychiku i metabolismus, neboť spánek je důležitý pro regeneraci. "Neplatí, že v šest ráno jsou všichni nejčilejší. Naopak mohou mít pomalejší reakce, sníženou výkonnost a hůře snášet stres, bývá i víc dopravních nehod," varuje lékař. "Pokud bude mít Špidla v týmu nějaké sovy, sice tam budou na šestou sedět, ale mnoho toho nevymyslí," míní.
Člen Špidlova týmu Zdeněk Škromach to potvrzuje: "Řekl bych, že skřivani jsou jen Špidla a Součková." Ministryně Součková už ostatně potvrdila, že všichni na šestou sice poslušně přijdou, ale bývají "srolovaní". Škromach řekl, že se proto připravuje na porady u Špidly raději den předem, aby ho premiér něčím nezaskočil. "Pokud se to stane, odloží se debata o týden," říká Škromach.
Dodává, že na něj se nesmí dvě hodiny po časném probuzení nikdo křivě podívat, a další člen grémia ČSSD, Karel Kobes, zase po ránu nervózně pokuřuje. Kobes to však popírá. "Kouřím celý den. Mně coby myslivci vstávání nevadí. Někdy jsem sova, někdy skřivan," říká loajálně.
Proti novým pořádkům tak nikdo protestovat nehodlá. "Je to rozhodnutí Vladimíra Špidly," říká Škromach. Vedoucí Úřadu vlády Jana Gavlasová doplňuje: "Jsem spíše typ sova, ale nemám problém se přizpůsobit jakémukoliv časovému režimu."
Část národa se mezitím začala přizpůsobovat praxi obvyklé v západní Evropě. "A rytmu organismu. Je tendence začínat kolem osmé, pak mít polední pauzu, někdy i s krátkým spánkem," říká neurolog Moráň. "Ale je pravda, že o to víc se protáhne práce do večera. Den je pak pro lidi, kteří jsou rádi doma a mají zahrádky, jakoby ztracen."
Premiér, člověk lidu
Mnoha lidem tak šestá ranní vyhovuje. Zvyky se mění ztuha, v nemocnicích jsou pacienti dál buzeni už o šesté. Když o tom MF DNES psala v lednu, jedna čtenářka reagovala: "Dvacet procent lidí možná vydělá dost na to, aby mohli ráno chrápat a večer si domů pozvat služku nebo se najíst v restauraci. Západní Evropě se přibližujme, až tu bude stejná životní úroveň."
V šest ráno začínají i podniky bývalé ČKD, ačkoli vedení dalo na zváženou, zda pracovní dobu neposunout o hodinu. "Lidi nakonec řekli ne," říká někdejší zaměstnankyně Radka Hofmanová. "Ono je to znát: když máte po třetí volno, můžete ještě někam vyjet a nakoupit, než začne nával. A ráno je zase chvíli klid, než začnou drnčet telefony."
